Dotace a finance
23.07.2010 | Veronika Hrdá
S chodníky pomůže kraj i evropské peníze
Velká města na "chodníkové" dotace dosáhnou snadno. Malé vesnice často nemají ani na zpracování projektu.
Pyšnit se nově vybudovanými nebo alespoň pěkně opravenými chodníky je prioritou každé obce. Najít ale v rozpočtu na tyto investice dostatek peněz může být problém. Zejména pro malé vesnice.
Moravské hospodářtsví se zeptalo starostů na to, jaké mají zkušenosti s čerpáním dotací na opravu chodníků. Míst, na která se v této záležitosti obrátit, je poměrně dost. Průzkum ale také ukázal, že největší problémy mají obce, v nichž žije něco málo přes tisíc obyvatel.
„Vzhledem ke katastrofálnímu nedostatku financí vlivem krize a špatného zákona o rozpočtovém určení daní jsme nuceni si chodníky budovat svépomocí, místními spolky či s pomocí zaměstnanců zaměstnávaných na veřejně prospěšné práce,“ říká například Petr Gazdík, starosta obce Suchá Loz, která má zhruba 1 150 obyvatel.
Podobnou zkušenost mají v Nedvědici (1 330 obyvatel). „Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje je určen bohužel pouze pro obce do 1 000 obyvatel. Považuji takto nastavený systém za špatný. Myslím, že vedle podpory malých obcí by obce našeho typu přivítaly, kdyby vznikl dotační program řešící údržbu obecního majetku,“ vysvětluje starosta Nedvědice Pavel Vejrosta. Žádat o dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) obec také nechce. „Vzhledem k náročné projektové dokumentaci a velmi nejistému výsledku případné žádosti o dotaci nemůžeme do těchto projektů předem investovat,“ dodává Vejrosta.
Mnoha dalším osloveným obcím se ale zažádat o dotaci z ROP vyplatilo. „Pro chodníky a bezpečnost v dopravě máme několik projektů schválených ve speciálně zaměřené výzvě. Většina z nich už je nyní dokončená. Celkem jsme na tyto projekty poslali přes 78 milionů korun,“ říká Michal Sobek z Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko. V této výzvě, která je zaměřená na bezpečnost na komunikacích, cyklo a pěší dopravu uspěla například obec Pržno v okrese Frýdek-Místek. „V první etapě bylo vybudováno 1 100 metrů nových chodníků. Dotace z ROP činila 92,5 % z celkových uznatelných nákladů,“ upřesňuje starosta Pržna Petr Blokša.
Další z možností, kde získat evropské peníze, je Státní zemědělský intervenční fond, jenž zastřešuje Program rozvoje venkova České republiky. Z něj se snaží získat dotaci i zástupci Štěměch na Třebíčsku, obávají se ale neúspěchu. V současné chvíli je v této vesnici zapotřebí rekonstrukce frekventované silnice I/23, oprava kanalizačního potrubí a zároveň výstavba bezpečných chodníků. „Protože podíl vlastních zdrojů při výstavbě kanalizace je pro naši obec při stávajícím rozpočtovém určení daní téměř nereálný, mám obavu z toho, že nebudeme schopni zajistit spolufinancování stavby chodníků i při získání dotace. Přičemž se bojím i toho, že se nám nepodaří dotaci na chodníky zajistit. Žádosti zpravidla velmi převyšují výši alokovaných prostředků,“ uvažuje starostka Štěměch Marie Báňová. Všechny tři stavby jsou na sobě časové závislé, protože hlavní kanalizační sběrač bude uložen právě do silničního tělesa I/23. „Jednotlivé resorty však k potřebě časové koordinace vůbec nepřihlíží,“ zlobí se Báňová.
Pokud už obce peníze na vybudování nových chodníků získají, snaží se dodržet veškeré bezpečnostní parametry. „V rámci modernizace přístupových chodníků jsme v obci vybudovali pět bezpečných přechodů pro chodce včetně speciálního nasvětlení, svislého a vodorovného dopravního značení a bezbariérovou úpravou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,“ říká Daniel Procházka, starosta Rohova, který má jen něco málo přes šest stovek obyvatel.
