Ekologie
7.02.2011 | Mojmír Žáček
ArcelorMittal:145 tisíc tun kontaminované hlíny
Ministerstvo financí proto odhaduje, že faktury za sanaci se můžou vyšplhat až k 1,6 miliardám korun.
1,6 miliardy korun. Tolik by měly stát sanační práce v areálu ostravského hutního gigantu ArcelorMittal. Kontaminované spodní vody se zde usazují už od padesátých let.
Tehdy totiž kombinát s uzavřeným hutním cyklem startoval. Na znečištění se tak podílely koksárenské baterie, vysoké pece, ocelárenské pece, válcovny, rourovny, strojírenský závod a energetiku.
Socialističtí inženýři si s ekologickými dopady příliš starostí nedělali a tak dnes zůstalo dědictví v podobě kontaminované vody.
„Ekologické zátěže vznikly v oblasti naší společnosti v době před privatizací vlivem provozu hutního průmyslu a dřívějšího legislativního systému,“ připomíná Ivo Štěrba z tiskového oddělení AMO.
V zasažené oblasti hrozí kontaminace podzemních vod. Lidé, kteří bydlí v okolí areálu, se tak oprávněně bojí, že voda plná chemikálií může uniknout do podzemních i povrchových vod.
Čpavek, sírany, fenoly, těžké kovy...
A co všechno se v podzemí nachází? Průmyslová činnost do podzemní vody přináší čpavek, sírany, železo, mangan, kyanidy, fenoly, těžké kovy a další látky z koksárenské výroby.
V minulosti už došlo k šíření čpavkového znečištění. Jeho značná část však byla odvedena kanalizačním systémem, což společně s čerpáním podzemních vod v areálu zabraňuje úniku mimo území podniku a významně eliminuje rizika.
„Staré ekologické zátěže společnosti spočívají v kontaminaci stavebních konstrukcí, zemin, podzemních vod, skládek a odkališť v celkovém počtu šedesáti dílčích lokalit,“ vypočítává Jakub Haas z Ministerstva financí.
Čísla pak znějí neuvěřitelně: Plocha kontaminované zeminy má v součtu téměř třicet tisíc metrů čtverečních, což představuje cca 145 tisíc tun hlíny. Deset miliónů metrů čtverečních pak mají různá odkaliště a skládky.
Ministerstvo financí proto odhaduje, že faktury za sanaci se můžou vyšplhat až k 1,6 miliardám korun. ArcellorMital však se stoprocentní podporou státu počítat nemůže. „Současná výše garance z ekologické smlouvy tuto částku nepokrývá,“ upozorňuje Haas.
Ať už rozhodnutí vlády o pokračování nebo zastavení ekotendru bude znít jakkoli, ArcelorMittal má v rukou dokumenty, které stát zavazují k uvolnění peněz. Navíc už má všechny potřebné audity a analýzy a tak spuštění likvidace už příliš nebrání.
„Těmito materiály byl přesně vyspecifikován rozsah a druh kontaminací v oblasti stavebních objektů, ploch a podzemních vod. Navíc máme zpracovaný sanační projekt, který je součástí koncesního projektu veřejné zakázky s názvem „Odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací“, kterou vyhlásilo v roce 2008 ministerstvo financí,“ připomíná Štěrba.
