Ekologie
7.02.2011 | Hana Nečasová
Jihlavští zahrádkáři si musí dát pozor na vodu z Jihlávky. Hrozí její kontaminace
Odstranění škod v Jihomoravské plynárenské se odhaduje na 73 milionů korun.
Velké škody napáchala v letech 1971 – 1973 výroba svítiplynu v jihlavském areálu Jihomoravské plynárenské. Jako vedlejší produkt výroby zde vznikaly znečišťující látky, zejména polyaromatické uhlovodíky a další ropné látky a fenoly.
Zdrojem a zároveň ohniskem kontaminace jsou zejména prostory bývalých dehtových a čpavkových jímek, dále svařovna, nákladní garáže a okraj administrativní budovy. Kontaminace tam sahá až do hloubky čtyř metrů a postupně se šíří směrem k říčce Jihlávce.
Kontaminace by tak mohla být nebezpečná právě především pro Jihlávku a ekosystém povrchového toku a jeho příbřehových partií, případně také pro navazující ekosystémy.
„Povrchová voda z říčky Jihlávky je využívaná pro závlahy v zahrádkářské kolonii. Ohroženi tedy mohou být i obyvatelé využívající povrchovou vodu k závlahám zahrádek. Dalším ohrozitelným subjektem je podzemní voda v okolí areálu,“ upozornil Radek Ležatka z ministerstva financí.
Na likvidaci škod areál teprve čeká, podle regionálního mluvčího společnosti RWE Jiřího Bezděka je ale ve fázi příprav. „Sami budeme rádi, pokud dojde k odstranění ekologické zátěže co nejdříve. Veškerá práva a povinnosti na přípravě a likvidaci ekologické zátěže jsou však na ministerstvu financí, naše úloha spočívá pouze převážně v poskytnutí součinnosti,“ dodal Bezděk.
Odstranění škod v Jihomoravské plynárenské se odhaduje na 73 milionů korun. V plánu je odkrytí, odčerpání a demolice první komory podzemní jímky odpadních zbytků, které jsou umístěny mezi garážemi a svařovnou.
Právě zde se totiž nachází primární zdroj znečištění – čerpaly se tam tekuté vedlejší nevyužívané produkty z výroby svítiplynu, které následně po naplnění první komory přetékaly do dalších komor.
Plánovaná likvidace ekologické zátěže zřejmě ovlivní provoz jihlavského areálu. „Kvůli sanačním pracím bude činnost v areálu omezena i na vnitropodnikových komunikacích,“ vysvětlil Jiří Bezděk.
