Ekologie
3.06.2010 | Veronika Hrdá
Ve spalovně už vzplál oheň. Zatím na zkoušku
Rekonstrukce brněnské spalovny
Odpad z jihomoravských domácností se už brzy přemění na elektřinu a teplo. V brněnské spalovně totiž dokončují spuštění dvou nových kotlů. Oproti minulosti energeticky využije dvojnásobek komunálního odpadu.
Brno – Už z dálky je jasné, že se v brněnské spalovně něco změnilo. Nový design v zářivých barvách kolemjdoucí upozorňuje na to, že Brňané energeticky zhodnocují odpad mnohem efektivněji než dřív.
Ještě před dvěma lety dodávala spalovna do teplárenské sítě pouze přehřátou páru. Od letošního roku se z komunálního odpadu začne vyrábět také elektřina. A to v takovém množství, že dokáže zásobovat provoz městské hromadné dopravy. Tepla bude zase tolik, že to bude stačit na celoroční ohřev teplé užitkové vody pro Brňany odebírající teplo z teplárny.
„Již brzy vyzkoušíme kompletní fungování
provozu, tak abychom prokázali, že stavba je funkční a bezpečná,“ uvedl Pavel Depiak ze společnosti TENZA, a. s., která je správcem stavby.
Projekt
modernizace spalovny patří mezi jednu z nevýznamnějších energetických
investic na Moravě. Instalace nových technologií stála téměř dvě a půl miliardy
korun.
„Brno je jedním ze tří měst v Česku, kde bude spalovna komunálního odpadu s tak moderním vybavením,“ vysvětlila předsedkyně představenstva městské společnosti SAKO a.s. Jana Drápalová.
Asi nejkomplikovanější z celé stavby bylo naistalování kotlů, které dodalo Sdružení CNIM & SIEMENS. Každý z nich dokáže za plného provozu spálit čtrnáct tun odpadu za hodinu.
Uvnitř spalovací komory bude obrovské horko – až 1 100 stupňů Celsia. Pro srovnání: Zlikvidovaný starý kotel, který spálil téměř stejné množství odpadu, dokázal dodat páru o teplotě 220 stupňů Celsia. Nové však dokážou vyrobit páru, která bude mít teplotu 400 stupňů Celsia.
Nová spalovna přitom nebude energeticky využívat pouze odpad Brňanů, ale i okolních regionů.
„Brněnská spalovna je jedno z hlavních zařízení Integrovaného krajského systému nakládání s odpady. Před rekonstrukcí spalovny bylo v Jihomoravském kraji vyprodukováno 467,52 tisíc tun komunálních odpadů. Z toho bylo energeticky využito 16,25 procent a na skládky bylo uloženo asi 227 tisíc,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Anna Hubáčková.
Poté, co se spalovna spustí naplno, zpracuje o polovinu odpadu více než před rekonstrukcí. Zatímco v předchozích letech přetvořila spalovna 80 až 110 tisíc tun komunálního odpadu za rok, od letošního léta to bude dvakrát tolik.
„Předpokládáme, že nové zařízení zajistí energetické využití pro 224 tisíc tun směsného komunálního odpadu ročně,“ uvedla environmentální specialistka firmy SAKO Brno, a.s. Jana Suzová.
Jistotu, že budou mít nové kotle stále co spalovat, mělo vedení městské společnosti už v době, kdy zveřejnilo zprávu o zajištění naplnění kapacity, která je ovšem nižší než kapacita původní spalovny. Nový provoz totiž umožňuje snížit cenu spalného tak, že dokáže konkurovat cenám za uložení odpadu na skládky, což je základní předpoklad, pro přesměrování odpadů do nového zařízení.
Za dvě a půl miliardy korun se ve spalovně nepostavily pouze dva robustní parní kotle s novým systémem čištění spalin a turbínou. Součástí rekonstrukce je například také vybudování dotřiďovací linky. Na ní bude probíhat dotřídění odpadu, který Brňané umístili do speciálních barevných kontejnerů.
Nerecyklovatelný spalitelný materiál bude přemístěn do betonového zásobníku s odpadky. SAKO Brno, a.s. může kvalitně roztříděný odpad prodat výhodněji zpracovatelským firmám.
Kolik kdo zaplatil
Fond soudružnosti 47,3 mil. Euro (cca. 1,2 mld. Kč) 51 %
Město Brno 25 mil. Euro (cca. 650 mil. Kč) 27 %
SFŽP 2,8 mil. Euro (cca. 73 mil. Kč) 3 %
Bankovní úvěr 17,9 mil. Euro (cca. 455 mil. Kč) 19%
Dopady rekonstrukce
Snížení spalného z 1 300 korun za tunu na cca 900 korun. Spalovna tak bude konkurovat skládkám. Navíc pro město Brno bude snížení znamenat roční úsporu zhruba 25 milionů korun.
Zvýší se energetická bezpečnost regionu. Spalovna je schopna pokrýt až třetinu spotřeby tepla v Brně. Výrobou elektřiny navíc uspoří neobnovitelné zdroje. Pokud tedy dojde opět k plynové krizi, Brno bude jednoduše čelit následkům.
Environmentální aspekty – efektivnější třídění odpadu a využití škváry pro stavební účely.
