Energetika
9.02.2011 | Hana Nečasová
Bioplynová stanice: Perspektivní investice, kterou nelze připojit
odborníci předpokládají, že do roku 2020 bude v Česku fungovat 600 až 900 bioplynových stanic. Foto: Jiří Sláma
Trh s alternativními zdroji elektřiny zažívá boom. A s ním i bioplynové stanice. Podle odborníků bude za osm let stát v Česku až 900 těchto zařízení. Dnes však čelí velkému problému – distributoři je nechtějí připojit.
Na čtyři desítky stanic v pěti moravských krajích v současné době zpracovává bioodpad či cíleně pěstovanou biomasu a přeměňuje je na elektřinu. A další desítky projektů se připravují. Není divu – bioplynové stanice se stávají perspektivním oborem a jejich obliba, zejména mezi zemědělci, stále roste.
Za poslední dva roky se jejich počet více než zdvojnásobil a odborníci předpokládají, že do roku 2020 bude v Česku fungovat 600 až 900 bioplynových stanic. „Bioplynové stanice zaznamenávají od roku 2007 plynulý rozvoj. Zejména v době, kdy upadají segmenty, jako je chov prasat a drůbeže, je výroba bioplynu jasnou alternativou,“ říká Jan Habart z Českého sdružení pro biomasu. Jak dodává, v posledních dnech výrazně stoupají ceny potravinářských komodit, takže výroba bioplynu může být krátkodobě méně lukrativní než například pěstování řepky. „Výkupní cena elektřiny z bioplynu je však garantovaná na 20 let, zatímco ceny na trhu oscilují v řádu jednoho měsíce,“ upozorňuje.
Bioplynové stanice mohou být zajímavé ale také pro obce, čistírny odpadních vod, společnosti pro nakládání s odpady či lihovary nebo pekárny. A vzhledem k tomu, že představují stálý a spolehlivý zdroj elektřiny a tepla, jejich potenciál je značný. Bioplynové stanice navíc umožňují regulaci výkonu podle poptávky v síti, a mohou tak plnit funkce vykrývání energetických špiček.
Novým projektům však dnes brání jeden zásadní problém – stop stav pro připojení. „Provozovatelé distribuční sítě jej uplatňují bohužel nejen na fotovoltaické elektrárny, ale zcela zbytečně také na vodní elektrárny a bioplynové stanice,“ míní Habart.
Podíl bioplynu v ČR
|
Rok |
počet provozoven |
instalovaný výkon MWe |
|
2002 |
6 |
2,92 |
|
2003 |
12 |
5,07 |
|
2004 |
15 |
5,95 |
|
2005 |
23 |
7,46 |
|
2006 |
36 |
11,31 |
|
2007 |
56 |
17,33 |
|
2008 |
83 |
31,68 |
|
2009 |
115 |
51,24 |
|
2010 |
174 |
97,43 |
Zdroj: ERÚ
Zatímco vloni získalo povolení sedm z deseti bioplynových stanic, dnes je podle Habarta získat připojení prakticky nemožné. „S distributory vyjednáváme a doufáme, že se situace během několika měsíců vrátí do normálu. V některých částech republiky však pravděpodobně nebude možné nové zdroje ani fyzicky připojit, protože je zde přenosová soustava již naplněna stávajícími zdroji, především nově postavenými fotovoltaickými, a nové bioplynové stanice se do drátů fyzicky nevejdou,“ dodává.
To potvrzuje také Vladimír Vácha ze společnosti E.ON. Jak uvedl, na distribučním území E.ON – východ platí pro oblast napájenou z rozvodny Sokolnice stop stav i pro žádosti bioplynových stanic. „Důvodem je vyčerpaná kapacita distribuční sítě v souvislosti s výstavbou a připojováním solárních výroben. V ostatních uzlových oblastech je pro žádosti o připojení bioplynových stanic vytvořen pořadník, který bude po vyjádření provozovatele přenosové soustavy ČEPS zpracován a vyřizován,“ řekl Vácha.
Bioplynové stanice již nemusí vyrábět pouze elektřinu
Také podle Jana Kose, ředitele společnosti Bioproject, která bioplynové stanice dodává a provozuje, je nechuť energetických distributorů vydávat licence pro připojení do sítě velkým problémem. „Je to brzda na českém trhu. Máme seznam desítek zájemců, kteří chtějí začít stavět, ale na stop stavu jejich odhodlanost ztroskotává,“ potvrzuje Kos.
Podle něj však tato situace nemusí rozvoj bioplynových stanic zabrzdit úplně. „Bioplynové stanice totiž nemusí vždy vyrábět pouze elektřinu. Dnes už je možné bioplyn dočistit na biometan, který se může tlačit do sítě zemního plynu. A to je v případě plynové krize hodně silný argument pro mnohem větší výstavbu,“ tvrdí Kos.
Bioplynové stanice patří mezi podporované zdroje výkupní cenou. „S touto podporou se počítá i do budoucna, i když bude částečně upravena,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. Výkupní cena elektřiny z bioplynových stanic se pohybuje podle kategorie od 3,55 do 4,12 korun za kilowatthodinu.
Návratnost investice je až 16 let
Investiční náklady na výstavbu bioplynových stanic jsou však poměrně vysoké – cena „průměrného“ zařízení se pohybuje kolem padesáti milionů korun. Je ale možné zažádat si o dotaci na Státním zemědělském intervenčním fondu, agentuře CzechInvest nebo v případě bioplynových stanic na odpady také z prostředků SFŽP. „Návratnost investic se pohybuje, bez započtení dotace, od 12 do 16 let. Důležité je, jak se podaří projekt dobře začlenit do místní infrastruktury a využít například produkované teplo,“ dodává Habart.
