Energetika
2.06.2010 | Veronika Hrdá
Černobyl byl tragédie. Víc lidí ale zabil alkohol a cigarety
Jaderný fyzik prof. František Janouch upozorňuje na to, že jaderná renesance už začala
Jaderná expanze se už nedá zastavit. Světové mocnosti daly atomovým elektrárnám zelenou. Podle jaderného fyzika Františka Janoucha nebude mít ani Česko jinou možnost. Půjde zajisté o mnohem modernější, účinnější a bezpečnější elektrárny, než jsou třeba Dukovany či Temelín. I když výběr takových technologií, bohužel v našem veskrze korupčním prostředí, nemusí být jednoduchý,“ upozorňuje Janouch.
Už několik let mluví odborníci o tom, že za pár desetiletí dojdou u nás zásoby uhlí. Proč máme věřit tomu, že skutečně dojde? Nejde pouze o nátlakovou akci skupin, které potřebují zvyšovat cenu surovin?
Zásoby energetických surovin na celém světě jsou konečné. A my se k nim chováme, jako by byly nekonečné. To platí dvojnásobně i pro naší zemi. Čísla nelžou: pokud budeme i nadále spalovat uhlí v takové míře jako nyní, vystačí nám na třicet- čtyřicet let. Spíš si však musíme položit otázku, zda zbytky našeho uhlí spálit, nebo jej raději zachovat pro budoucí generace. Vždyť uhlí, a další fosilní paliva, jsou nezaměnitelným zdrojem surovin pro výrobu mnoha syntetických produktů.
Proto by bylo rozumnější zachovat alespoň část našeho uhlí i pro jiné účely než je výroba energie. Proto jsem zastáncem jaderné energie.
ČR se může stát importérem elektřiny. Jak je to možné, když ji teď tolik vyvážíme?
Pokud nevystavíme další jaderné bloky, a jiné možné zdroje nemáme, stane se ČR za pětadvacet a pětatřicet let importérem elektřiny. Otázka však je, odkud ji budeme importovat. Sousední země budou mít ještě větší problémy s elektřinou, než my. Z Ruska? Nechápu naše Zelené: čím je export elektřiny ekologicky horší, než Škodovek, oceli či dřeva?
Myslíte, že pokusy o simulaci Velkého třesku, uskutečněné nedávno v CERNU v Ženevě, mohou nějak ovlivnit budoucí energetiku?
Základní vědecký výzkum ovlivňuje naše životy víc, než si můžeme představit. Obyčejně to ale chvíli trvá. Od objevu struktury jádra do jaderné energetiky uplynulo skoro třicet let. Na našem horizontu je dnes bližší cíl: ovládnutí fúze, tedy procesu, který je zdrojem energie slunce a také ve vodíkové bombě.
Pokud se podaří zvládnout průmyslově fúzní reaktor – odhaduji, že to bude v horizontu padesáti let – bude lidstvo mít skutečně neomezené zdroje energie: na zeměkouli jsou totiž ohromné zásoby „paliva“ pro tento reaktor: jde o těžkou vodu (deuterium a tritium) a lithium.
Takže jaderná energie neznamenají pouze výrobu energie z uranu?
Když mluvím o jaderné energetice, tak nemám na mysli pouze klasické reaktory, vyrábějící energii při štěpení těžkých jader. Evropská unie spolu s velmocemi jako je Rusko, USA, Japonskem a Čínou spolupracují na projektu ITER ve francouzském městě Cadarache. Cílem je získávat energii při syntéze lehkých jader, tedy tak, jak se to děje například ve Slunci.
Bude u nových technologií také takový problém s jaderným odpadem jako v současných elektrárnách?
To co dnes nazýváme jaderným odpadem, nepředstavuje ve skutečně nějaký vážný technologický problém. My tomu říkáme odpad a v Japonsku to považují za energetickou surovinu. A mají pravdu: dnešní jaderné elektrárny totiž využijí jen tři až čtyři procenta energie, která je obsažena v uranu.
Odpad z fúzních reaktorů bude prakticky nulový. Přesněji řečeno: ve fúzním reaktoru bude mnoho „zbytečných“ neutronů, které by mohly být využity k proměně neštěpitelného uranu na uran, který je potom možno „spálit“ v dnešních jaderných elektrárnách.
Pokud Česká vláda uvažuje o stavbě nových jaderných elektráren, má na mysli už elektrárny tohoto typu?
Ne, půjde o klasické jaderné reaktory, spalující uran. Půjde zajisté o mnohem modernější, účinnější a bezpečnější elektrárny, než jsou třeba Dukovany či Temelín. Navíc jaderné elektrárny s vyšší pasivní bezpečností. Na trhu je dnes nabízeno několik modelů – nebude lehké udělat správné rozhodnutí.
Co to je pasivní bezpečnost?
Jaderná elektrárna nesmí být ohrožena chybnými rozhodnutími personálu. Povely, které by mohly ohrozit bezpečný provoz jaderného bloku, nemohou operátoři provést, musí být vyloučeny.
Očekávám, že nový tendr zváží pečlivě všechny nabídky a zvolí tu nejvýhodnější. I když to v našem, bohužel veskrze korupčním prostředí nemusí být jednoduché.
Přesto ale nebezpečí výbuchu nebo zneužití jaderných elektráren je stále vysoké. Je jejich další výstavba opravdu tak nevyhnutelná?
Kdo Vám řekl, že „nebezpečí výbuchu jaderné elektrárny je vysoké“? To je úplný nesmysl. Havárie v Černobylu byla havárií ne technologickou, ale politickou. Sovětské vedení si bylo vědomo, že tenhle typ reaktoru je nestabilní a nebezpečný. Ale v té době sovětský průmysl nedokázal dokonalejší reaktory vyrobit a Rusko muselo exportovat energii, aby mohlo nakupovat obilí a neumřelo hlady. Černobyl byl přirozeně strašnou havárií. Ale zkusme se na ní podívat chladně a bez předsudků: v průběhu výbuchu a během jednoho roku po havárii zemřelo několik desítek lidí; na důsledky ozáření v průběhu dalších čtyřiceti let zemře kolem čtyř tisíc dalších osob. Víte kolik lidí zemře na Ukrajině ročně v důsledku kouření, alkoholu a dopravních nehod? Na dvě stě tisíc! Rok co rok!
Navíc, Černobylské reaktory by nedostaly souhlas k provozu v žádné ze západních zemí.
Svět bez jaderných elektráren nebude schopen fungovat. Boom výstavby nových reaktorů začal. Rusko dalo zelenou stavbě 27 reaktorů, ruský premiér Putin nedávno dohodl s Indií, že Rusko dodá 16 reaktorů. Čína má ambiciózní jaderný program. Jedna z největších světových firem stavějících jaderné reaktory, francouzská Areva, má tolik objednávek, že každou hodinu přijímá nového zaměstnance. Ročně kolem osm tisíc nových zaměstnanců!
Jakou úlohu v tomto vývoji hraje podpis smlouvy o omezení jaderných arzenálů amerického prezidenta Baracka Obamy a ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva?
Je to nejen krásné gesto, kterému tleskám. V době největšího jaderného šílenství, v druhé polovině osmdesátých let, měly totiž obě supervelmoci ve svých arzenálech přes padesát tisíc jaderných hlavic, každá mnohonásobně silnější, než bomba hirošimská.
Navíc lze uran nebo plutonium z bomb spálit v jaderných reaktorech a vyrobit elektřinu.
Podle prezidenta Václava Klause není nutné kolem nedostatku energie takový humbuk. Firmy se přizpůsobí a naleznou řešení, protože je k tomu donutí trh. Souhlasíte s ním?
Vůbec ne. Energie je strategická záležitost, v jistém smyslu důležitější, než armáda. Necháme obranu země, její nezávislosti, v rukou nějakého trhu? To je přece nesmysl! Andrej Sacharov již před 33 lety varoval Západ, že bez jaderné energie si Západ neudrží svou svobodu.
Hlavním zdrojem energie jsou dodnes fosilní paliva, která byla „vyrobena“ v průběhu stovek milionů let, a my je chceme spotřebovat během pár stovek let. Jaký zásah do přírodní rovnováhy!
Trh globální nedostatek energie nedokáže vyřešit: nebyl přece schopen vyřešit ani normální regulaci a kontrolu v největších bankách.
