Moravské Hospodářství

• Aktuálně
• Dotace a finance
• Průmysl
• Legislativa
• Vodohospodářství
• IT a e-Government
• Energetika
• Rozhovory
• Doprava
• Stavebnictví
• Obec a lidé
• Firmy v pohybu
• Ekologie
• Kultura a zábava
• Soutěže

Energetika

3.06.2010 | Veronika Hrdá

Česko bude za dva roky bez uranového dolu

V Dole Rožná pracuje pět set zaměstnanců

Rožná I. - Jediný uranový důl ve střední Evropě dokáže zásobovat téměř celý provoz jaderné elektrárny Dukovany. Vzácná ruda ale postupně mizí. Pokud vláda nenechá otevřít další naleziště, bude Česko závislé i na dovozu této strategické suroviny.

Dolní Rožínka - O půl šesté ráno stát u výtahu, pak zajet kilometr pod zem, pak šest hodin odstřelovat, zpevňovat, špinit se od uranové rudy, vystavovat se škodlivému záření. V půl druhé zase zpátky na povrch. A tak každý den, někdy až jedenáct let v jednom tahu. Koloběh horníků v Dolní Rožínce se ale zřejmě za dva a půl roku zastaví. Už totiž nebudou mít co těžit.

 Na ložisku Rožná je podle posledního výpočtu zásob v současné době pod povrchem ještě 376 tun uranu. „Dalších sto tun ročně většinou nalezneme ještě při samotné těžbě. Můžeme tak uspokojit poptávku ČEZu se kterým máme smlouvu na 500 tun koncentrátu,“ uvedl vedoucí závodu Rožná I. Pavel Vinkler.

Čtěte také: Kilometr pod zemí uran krásně smrdí

Vytěžit takové množství uranu přitom není jen tak. Ruda v Dolní Rožínce totiž ve srovnání se světovými ložisky nepatří mezi nejkvalitnější. Když loni horníci vytěžili 242 tun uranu, museli vyvézt z více než kilometrové hloubky 142 tisíc tun horniny. Jeden horník na dobývce musí každou směnu vyrobit 7 tun horniny. Když mají horníci štěstí, vydolují i horninu, která obsahuje až 0,7 procent obsahu čistého uranu. V australských a kanadských dolech je přitom běžný i tříprocentní obsah.

Pro představu: V jedné tuně rudy se ukrývá v průměru jeden a půl kilogramu uranu, který pak mohou nechat zpracovat na palivo do atomových elektráren.

Získat takové množství suroviny je přitom hodně drahé. Navíc nad podnikem neustále visí Damoklův meč. Česká vláda totiž souhlasila s jeho dalším fungováním jen pod podmínkou, že si na sebe vydělá. To ale není snadné, zvlášť v době, kdy cena uranu klesla v roce 2009 na čtyřicetiprocentní úroveň roku 2007. Dnes stojí na trhu jeden kilogram surového uranu kolem 2 100 korun za kilogram.

Celý důl zaměstnává zhruba pět set zaměstnanců, z nichž 380 pracuje ve třech směnách pod povrchem. Průměrný hrubý plat jednoho zaměstnance je 26 tisíc korun. Horníci, kteří rudu dolují, dostávají v průměru 35 tisíc korun.

„Náklady na mzdy tak představují více než čtyřicet procent z celkových nákladů,“ uvedl Vinkler. Aby se mohl důl pochlubit jedním z nejbezpečnějších provozů v Česku, musí vedení závodu zajistit, aby fungovalo kvalitní větrání. Těžba je tak energeticky velmi náročná.

„Pro energetické společnosti jsme VIP zákazník. Jen na elektrickou energii vynaložíme ročně padesát milionů korun,“ uvedl Vinkler. Přitom pouze náklady na otvírku nového dolu se odhadují až miliardu korun ročně.

Přesto loni státní podnik DIAMO vydělal 280 milionů korun, které vložil zpět do hornické činnosti.

Zatím se tedy horníci musí připravovat na to, že pro ně práce v Dolní Rožínce brzy nebude. Už teď má ale část zaměstnanců naději, že dostanou nové pracovní smlouvy od firmy GSCeP. Dceřiný podnik České plynárenské chce totiž nedaleko dolu vybudovat podzemní zásobník zemního plynu. 

Budování podzemních prostor pro ukládání plynu by mělo podle ředitele státního podniku Diamo Jiřího Ježe začít asi za dva roky. Práci by pak mělo dostat nejméně šest stovek lidí.

 Podle obchodního ředitele GSCeP Eduarda Pálky by v Rožné měly vzniknout dva zásobníky s celkovou kapacitou do dvou set milionů metrů krychlových stlačeného zemního plynu.

Vstoupit do diskuze

Energetika

Přidat příspěvek

Jméno: E-mail: Předmět: Text:

Bezpečnostní kód: