Moravské Hospodářství

• Aktuálně
• Dotace a finance
• Průmysl
• Legislativa
• Vodohospodářství
• IT a e-Government
• Energetika
• Rozhovory
• Doprava
• Stavebnictví
• Obec a lidé
• Firmy v pohybu
• Ekologie
• Kultura a zábava
• Soutěže

Firmy v pohybu

4.09.2010 | Veronika Hrdá

Brněnský podnikatel: Iráčané by potřebovali nového Saddáma

V nové rubrice každý měsíc představíme netradiční zemi, kde jsou moravští podnikatelé úspěšní . FOTO/Unis

Začít podnikat v Iráku? Potřebujete hlavně kontakty a historii, na kterou navážete. Alespoň to tvrdí podnikatelé, kteří v rozbombardované zemi uspěli.

Podle čísel je to země snů: Irácká vláda před měsícem oznámila, že chce ve své zemi vybudovat čtyři ropné rafinerie. Ta nejpřipravenější – v Karbale – má být postavená do čtyř let. Investice se odhaduje na 97 miliard korun.

K podobným zakázkám se už dostaly i české firmy. A přestože se jim tam daří stále lépe, podnikatelé přiznávají: je za tím několik desetiletí práce, budování kontaktů a obezřetnosti. Přitom nikdy nemáte zaručené, že peníze nakonec ze země vyvezete.

„Obchod mezi Irákem a Českou republikou se neustále rozvíjí. Jen loni české firmy uzavřely v této zemi smlouvy za více než osmdesát milionů dolarů (1,5 miliardy korun pozn. red.). Přitom předloni to bylo dvakrát méně. Letos očekáváme ještě větší úspěch,“ uvedl Majid Shamas Toma ze Svazu průmyslu a dopravy.

Brněnská firma Unis vystupuje v Iráku jako slovenská společnost. Čechy tady moc nemusí.

Jednou z firem, která se v Iráku prosadila je i brněnský podnik Unis. Ten se specializuje také na projektování a dozorování ropných rafinerií. Teritorium, ve kterém v Iráku působí je přitom experty označované za nejnebezpečnější. Rafinerie staví na základě smlouvy s iráckou vládou na předměstí Bagdádu a nedaleko Husajnového rodiště: v Bejdži poblíž Tikrítu.

„Dnes je to tam mnohem horší než dřív. A to už tam jezdím od osmdesátých let. Po Kuvajtské válce v roce 1996 jsem se tam znovu vydal a náhodou jsem potkal naši bývalou iráckou partnerku. Znovu jsme obnovili spolupráci a rozjeli několik obchodů. Bez místních lidí se tam prostě neobejdete. Přesto nám dodnes klienti nezaplatili za první projekt. To je prostě Irák. Nejtěžší je dostat peníze ze země. Jinak tam můžete dělat skoro všechno,“ zhodnocuje situaci generální ředitel Unisu Jiří Kovář.

O Iráku nemluví se strachem v hlase.  A to i přesto, že si v zemi na severu arabského poloostrova už zažil i krušné chvíle. Od bombardování iránského letectva v osmileté válce až po hrozbu zavření do tvrdého vězení, kvůli nenahlášenému telefonu.

„Naučil jsem se několik zásadních pravidel, jak obchodovat s Araby. Jsou to tvrdí byznysmeni. Vždycky moc dobře ví, co kupují. Navíc mám už naučená základní pravidla bezpečnosti. Například do země přijíždím zásadně nenápadně. V saku a drahém autě bych si to netroufl,“ přiznává Kovář.

Při cestování po zemi si ani nenajímá ozbrojené žoldáky. Podle něj nemá smysl v Iráku vynakládat nějaké přehnané sumy za bezpečnost.  „Faktem ale je, že do Bejdži jezdíme s obrněnými vozy a ochrankou. Tu nám ale platí rafinerie. Jednou jsme si ji zkoušeli najmout sami, ale bylo to strašně drahé,“ prozrazuje Kovář.

Firma vysílá do Iráku dva české zaměstnance a na místě spoléhá na dva Iráčany. Podle Kováře Čechům neplatí vyšší plat, než kdyby pracovali v Brně. „Raději jim dáme garance, že když se něco stane, tak budeme stát vždycky za nimi. A už se to osvědčilo. Jednou nám unesli člověka. Druhý den dostala rodina od únosců vzkaz, že chtějí 200 tisíc dolarů. Vykoupili jsme ho,“ říká lakonicky muž, který se setkal i s popraveným diktátorem Saddámem Husajnem.

„Do kontaktu jsem s ním přišel jednou, ještě v roce 1982. Když válčili s Iránem, měli problém s dodávkami tepla pro armádu. Byl jsem zrovna v kanceláři, když se v ní  objevili dva vojáci. A pak tam přišel Sadám. Byl jsem z toho v šoku. Nebyl jsem na něj připravený. Překvapilo mě ale, že se s ním dalo normálně jednat. Dokonce bych ani neřekl, že byl příliš autoritativní. Myslím, že Irák ještě není zralý na demokracii, kterou tam chce nastolit americká armáda. Potřebují dalšího Saddáma,“ myslí si Kovář.

Přestože čeští politici tvrdí, že v Iráku má Česká republika dobrý zvuk, Kovář si to nemyslí. Podle něj Iráčané nesou špatně, když čeští politici a novináři Irák kritizují. „Jednou na obchodní schůzce vytáhl protějšek české noviny s podrženými pasážemi, které se jim nelíbily. Proto tam raději působíme jako slovenská firma, i když každý ví, že jsme z Brna. Toto město je zde natolik známé, že je synonymem pro jeden typ pušky.“ říká Kovář.

I přes tyto zkušenosti se začínají v Iráku prosazovat i další firmy. Znovu se tady chce prosadit například i brněnský Zetor nebo Škoda Auto.

„Od roku 2003 jsme uzavřeli 32 pojistných smluv na vývoz do Iráku,“ uvedl mluvčí Exportní garanční a pojišťovací společnosti Vlastimil Nesrsta. Ještě před dvěma lety to přitom bylo o polovinu méně.

Irák

Velvyslankyně: Bronislava Tomášová

České firmy vyvezly v roce 2009 do Iráku zboží za 2,7 miliardy korun

Vstoupit do diskuze

Firmy v pohybu

Přidat příspěvek

Jméno: E-mail: Předmět: Text:

Bezpečnostní kód: