IT a e-Government
8.11.2011 | Hana Nečasová
Příprava zavedení registrů je ve finále
Již 28. listopadu začne fungovat pilotní provoz základních registrů veřejné správy. Orgány veřejné moci se tak budou moci sedm měsíců před ostrým startem se systémem seznámit a vyzkoušet si, jak přesně bude tato stěžejní databáze dat fungovat.
Také přípravné práce na spuštění 1. července 2012 dospěly do další důležité fáze: Vláda schválila vznik meziresortní pracovní skupiny právě pro oblast základních registrů. Skupina je součástí Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. Vedením pracovní skupiny byl pověřen Pavel Kryštof, náměstek ministra vnitra pro strategie a programové řízení.
Úkolem skupiny bude předložit návrh organizace provozu základních registrů a návrh způsobu financování provozu základních registrů po jejich spuštění. Tato skupina bude taktéž předkládat vládě návrhy pro zefektivnění procesů v dané oblasti, zpracovávat pro ni analýzy a navrhovat řešení projednávaných problémových oblastí.
„Spuštěním základních registrů dojde k obrovskému posunu v oblasti kvality práce veřejné správy. Jde o projekt, který svým dopadem dosud nemá obdoby,“ říká Pavel Kryštof. Zavedením základních registrů by mělo dojít k odstranění roztříštěnosti, nejednotnosti a vícenásobného výskytu dat v databázích veřejné správy o obyvatelích, osobách, nemovitostech a adresách. „Díky základním registrům se veřejná správa stane výrazně přívětivější a efektivnější, protože nebude dokola požadovat stále stejné údaje. Nemělo by tak dojít k tomu, že občané budou například opakovaně zapisovat své bydliště a další základní informace do mnoha různých formulářů na mnoha různých úřadech,“ doplňuje Kryštof.
Provoz základních registrů s sebou přinese i mnohem větší bezpečnost dat a silnější ochranu osobních údajů. „Platí, že prohlížet nebo upravovat údaje v základních registrech bude moci jen ten úředník, který k tomu má zákonné zmocnění,“ upřesňuje Kryštof. Zároveň získají i sami občané důležitý nástroj kontroly nad prací úředníků. „Občané budou mít právo zjistit, kdo z úředníků se na jejich údaje díval,“ říká Kryštof.
Základní registry se sestávají celkem ze šesti systémů: registru obyvatel, registru práv a povinností, registru osob, registru územní identifikace, adres a nemovitostí, Informačního systému základních registrů a převodníku identifikátorů fyzických osob.
Jak přesně bude systém fungovat si mohou úředníci vyzkoušet už sedm měsíců před ostrým startem. 28. Listopadu totiž začne fungovat pilotní provoz. „Fáze pilotního provozu pojede na tzv. robotizovaných datech, nepůjde tedy ještě o skutečné údaje. Pilotní provoz poběží do konce března příštího roku. Už 1. dubna 2012 se však do systému začnou nalívat ostrá data a odstartuje tak zkušební provoz,“ vysvětlil šéf základních registrů Robert Korselt.
Ve zkušebním období sice už budou v registrech skutečná data, nebudou však mít ještě oficiální referenční povahu. V tu chvíli nicméně už bude celý systém zcela funkční.
Etapy provozu základních registrů:
- Pilotní provoz od 28 listopadu 2011
- Zkušební provoz od 1. dubna 2012
- Ostrý provoz od 1. července 2012
Ministerstvo vnitra zároveň vyzývá orgány veřejné moci, aby nebraly implementaci registrů na lehkou váhu a co nejdříve začaly připojovat své agendové systémy.Základní registry budou totiž nástrojem, který poprvé v historii bude jediným zdrojem validních a nezpochybnitelných údajů veřejné správy. Zmizí etapa získávání a ověřování dat a velmi razantně se tak zrychlí úřední procesy. Registry se tak stanou zásadním strategickým nástrojem pro optimalizaci veřejné správy a snížení byrokratické zátěže.
