Legislativa
3.05.2010 | Mgr. David Dvořák
Nepodceňujte výběr nového provozovatele vodohospodářské infrastruktury!
vodohospodářské smlouvy
Celá řada měst a obcí, které usilují o získání dotace z Operačního programu Životní prostředí pro léta 2007-2013 na výstavbu či rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury, nyní stojí před jednou z posledních, avšak neméně významných fází tohoto procesu, která může významným způsobem ovlivnit získání dotace.
V případě, že vodohospodářská infrastruktura má být provozována v tzv. oddílném modelu, je nezbytné vybrat provozovatele nově vybudované či rekonstruované infrastruktury v souladu se zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), v platném znění, nebo zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Nový výběr provozovatele se přitom může týkat buď celé infrastruktury anebo její jednotlivé části (tj. například nově vybudované ČOV), pokud se jedná o infrastrukturu technicky i ekonomicky oddělitelnou nebo je možné aplikovat tzv. princip vynětí.
Způsob výběru provozovatele závisí na tom, zda lze daný model provozování označit za koncesi nebo veřejnou zakázku. O koncesi se jedná v případě, že provozovatel získává právo na výběr vodného či stočného dle § 8 odst. 13 a 14 zákona o vodovodech a kanalizacích (tedy např. u nově vybudované kanalizace). V případě rozsáhlejších infrastruktur se přitom může jednat o tzv. významnou koncesní smlouvu, u které navíc platí povinnost vypracovat a schválit koncesní projekt a následně provozní smlouvu. Naopak, pokud celkový příjem (obrat) provozovatele ze smlouvy za celou dobu její účinnosti nepřesáhne 20 mil. Kč, nemá vlastník povinnost koncesní řízení dle zákona provést, je však při výběru provozovatele povinen dodržet základní zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli realizovat výběrové řízení, které však nebude koncesním zákonem regulováno.
O veřejnou zakázku se pak bude jednat v případě, kdy provozovatel vodné či stočné vybírat nebude, nýbrž bude odměňován za provozování vlastníkem (např. samostatné provozování ČOV). V takovém případě se však bude obvykle jednat o veřejnou zakázku s přenesenými riziky dle § 156 zákona o veřejných zakázkách (tzv. kvazikoncesi). I zde pak bude obdobně platit povinnost vypracování a schválení koncesního projektu a provozní smlouvy. V některých případech však není vyloučeno přímé zadání zakázky na základě tzv. koncernové výjimky uplatnitelné mezi osobami z jedné skupiny (holdingu) dle § 19 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách.
Vedle samotného výběrového řízení je velmi důležitým okamžikem příprava provozní smlouvy. Pro získání dotace totiž smlouva musí splňovat Podmínky přijatelnosti OPŽP, které zajišťují, že smlouva bude vyhovovat podmínkám tzv. nejlepší mezinárodní praxe. Mezi nejvýznamnější obsahové náležitosti smlouvy lze uvést výkonové ukazatele (tj. určité standardy výkonu provozovatele), specifikované v Praktické příručce „Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR“, smluvní pokuty za jejich nedodržování a jejich monitoring (pomocí čtvrtletních zpráv provozovatele). Zásadní jsou pravidla pro cenotvorbu, která musí podněcovat efektivitu (a využívat tzv. Finanční model), a stanovení dostatečně vysokého nájemného. Mezi další náležitosti těchto smluv patří mj. přesné vymezení pronajímaného majetku, přesné rozdělení povinností provádět údržbu, opravy a investice, pravidla pro vracení majetku při ukončení smlouvy, povinnosti k odběratelům, vztahy k třetím osobám, pojištění či pravidla pro řešení sporů.
Mgr. David Dvořák
Mgr. David Dvořák
Mgr. David Dvořák, partner MT Legal
je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Specializuje se zejména na právo veřejného investování (veřejné zakázky, koncese, projekty PPP) se zvláštním zaměřením na problematiku provozních smluv ve vodním hospodářství, ale rovněž na právo veřejné podpory, problematiku fondů EU a stavební právo.
Jeho dosavadní praxe zahrnuje působení v podnikové sféře, na ústředním správním úřadu a v advokátní kanceláři. Na problematiku veřejného investování se zaměřil během působení na Ministerstvu pro místní rozvoj (vedoucí oddělení evropského a mezinárodního práva a posléze vedoucí oddělení veřejných zakázek).
Je přímým spoluautorem zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Byl dále členem rozkladové komise předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro veřejné zakázky a zastupoval Českou republiku v Poradním výboru pro veřejné zakázky Evropské komise a pracovní skupině pro veřejné zakázky UNCITRAL.
Věnuje se v extenzívním rozsahu lektorské a publikační činnosti; je certifikovaným lektorem Ministerstva pro místní rozvoj pro zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon. Počet školení a přednášek k platnému zákonu č. 137/2006 Sb. i předchozímu zákonu č. 40/2004 Sb., na kterých se podílel, dosahuje stovky.
Přednáší také o koncesním zákonu, právní úpravě veřejných zakázek v právu ES a o zahraničních právních úpravách. Je spoluautorem komentáře ke koncesnímu zákonu, vydaného v nakladatelství C. H. Beck, publikace Zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví (nakladatelství ABF a.s.) a autorem několika desítek odborných článků či statí k problematice veřejných zakázek.
David Dvořák je dále členem Rady pro kvalifikaci Systému certifikovaných stavebních dodavatelů Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, člen redakční rady Bulletinu Stavební právo a člen představenstva České společnosti pro stavební právo.
