Legislativa
1.03.2010 | (hrd)
Zákon o obalech: po roce fungování dostaly firmy i statisícové pokuty
obaly
Vyrábíte balené zboží nebo je dovážíte? Pak si dejte pozor na to, že za porušení zákonů o obalech můžete dostat až deseti milionovou pokutu.
Od roku 2001 kontroloři České inspekce životního prostředí vyžadují dodržování nového zákona o obalech. Přestože inspektoři sice ještě neudělili tak vysokou pokutu, na své chyby doplatilo loni 72 firem. Ty dostaly pokuty ve výši dvou milionů korun. Průměrná firma tedy musela zaplatit třicet tisíc korun. Neznamená to ale, že by inspektoři byli tak mírní.
Například společnost Jesenické prameny Nová Pláň z Ostravska za porušení obalových zákonů loni pykala pokutou ve výši 720 tisíc korun. Firma, která je známá především výrobou balené pitné vody se rozhodla pro samostatné plnění povinností. „Při kontrole jsme ale zjistili, že plnění povinností je nedostatečné. Inspektoři objevili závažné chyby ve vedení evidence o nakládání s obaly. Následně zjistili nedostatečné plnění povinnosti využití odpadů z obalů a jejich zpětného odběru. Při plnění společnost předávala k využití i obaly od jiných výrobců, případně odpady ze své výroby, což je nepřípustné. V současné době je již stav uveden do souladu se zákonem,“ uvedla Veronika Jarolímová z České inspekce životního prostředí.
Loni se inspektoři rozhodli vést správní řízení s třiadvaceti moravskými firmami. To je tedy přibližně jedna čtvrtina ze všech řízení. Pokuty dosáhly výše téměř jednoho milionu korun.
U téměř poloviny zjištění se jednalo o celkové neplnění povinností dle zákona o obalech. Druhá polovina zjištěných porušení se týkala špatně vedených evidencí a nezasílání výkazů na Ministerstvo životního prostředí. „V několika případech jsme zjistili nezajištění povinných procent využití případně zpětného odběru obalů z odpadů. Tato porušení se týkala firem plnících své povinnosti samostatně,“ upozornila Jarolímová. Chybovaly i firmy, které mají uzavřenou smlouvu s EKO-KOMem. Některé z nich totiž špatně vyplňovaly výkazy, čímž došlo ke snížení platby za plnění povinností.
Třicet tisíc korun musela inspekci zaplatit například firma z Vysočiny, která vyrábí nářadí. Společnost neuváděla ve výkazech pro společnost EKO-KOM některé z obalů. V evidenci chyběl karton, voskovaný papír a igelitové pytle. V těch dovážel zabalené polotovary pro výrobu nebo hotové výrobky z Číny nebo Iránu či Německa. „Vzhledem k tomu, že obaly nebyly uvedeny ve výkazech a následně za ně nebyla zaplacena příslušná částka, nebyla ve svém důsledku splněna povinnost zpětného odběru a využití odpadů z obalů,“vysvětlila Jarolímová. Další výrobní společnost v Jihomoravském kraji zase doplatila na nezaslání ročních výkazů na Ministerstvo životního prostředí. Za tuto chybu inspektoři udělili sankci ve výši pětadvaceti tisíc korun.
Kolik stojí plnění povinností
Finanční náročnost plnění se odvíjí od náročnosti provedení zpětného odběru a využití konkrétních odpadů z obalů. Samozřejmě, pokud budete v obalu dodávat své zboží svému zákazníkovi, zaplatíte za odběr odpadu více, než kdybyste odpad přímo předali odpadové firmě. Řádově lze počítat při plnění formou uzavřené smlouvy s EKO-KOM s částkou 3 600 korun za tunu papíru. Za tunu plastových obalů pak 6 500 korun a 1 200 korun za tunu obalů od zboží určeného pro výrobu. V Česku jsou tak firmy, které platí od několika tisíc korun ročně až po několik milionů.
Nejčastější hříchy firem, které vyrábí nebo dováží balené zboží
1. Neplnění povinností
Povinností výrobců a dovozců baleného zboží je zajistit zpětný odběr použitých obalů od zákazníků a následně jejich recyklaci u odborných firem. Většina z asi třiceti tisíc povinných osob má zajištěno plnění povinností na základě uzavřené smlouvy s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM. Ta sdružuje peníze od firem, které vyrábí nebo dováží balené zboží a ty pak přerozděluje podle prokázaného množství vytříděných odpadů jednotlivým obcím v systému. V případě, že se výrobce, nebo dovozce rozhodne pro plnění povinností samostatně, je jeho povinností podat návrh na zápis do Seznamu osob u Ministerstva životního prostředí. V takovém případě pak musí výsledky svého nakládání s obaly a odpady z obalů jedenkrát ročně zasílat ministerstvu na určeném formuláři pro účely evidence. Z plnění povinností je osvobozen subjekt, který na trh uvádí méně než tři sta kilogramů obalů ročně a současně jeho obrat je menší než 4,5 milionu korun.
Informace o způsobu plnění povinností lze nalézt na stránkách MŽP v sekci týkající se nakládání s odpady (www.mzp.cz/cz/strucny_pruvodce_podnikatele).
2.Nedodržování norem při výrobě obalů
Každý výrobce musí současně zajistit, aby obaly nebyly závadné a aby neobsahovaly škodlivé látky. V České republice jsou v současné době platné normy, které stanoví limitní množství obsahu těžkých kovů a nebezpečných látek v obalech. Normy mají zabezpečit, aby obaly byly už vyráběny s myšlenkou jejich následné recyklace, energetického využití či kompostování. Informace o normách podá Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (www.unmz.cz). Výrobce obalů musí svému zákazníkovi předložit prohlášení o shodě nebo ujištění o shodě. V něm svého odběratele ujistí, že splňuj požadavky zákona č. 477/2001 Sb. o obalech. Toto prohlášení stačí napsat na fakturu nebo k jiným průvodním dokumentům. Informace o tom, jak neudělat chybu při prokázání splnění povinností naleznete na www.mzp.cz/cz/metodicky_pokyn.
3.Povinnosti mají také velkoobchody a poslední prodejci
Zákon o obalech musí dodržovat nejen výrobci a dovozci, ale i distributoři a koneční prodejci. Pozor si musí dát jak majitelé supermarketů, tak i malí živnostníci vlastnící malý koloniál. Distributoři (tedy velkoobchody) by měli plnit kontrolní článek. Pokud by nedoložili, že zboží od jejich dodavatele splňuje podmínky, vystavují se riziku, že dostanou od inspekce pokutu. Pokud se balené zboží, ke kterému výrobce nebo dovozce nesplnil povinnosti, dostane až k prodejci spotřebiteli (supermarket nebo jakýkoliv jiný obchod) i jemu hrozí sankce.
4.Firma není v seznamu osob a vede špatně evidenci
Ode dne, kdy výrobce uvede obal na trh, musí do šedesáti dnů uzavřít smlouvu o plnění povinností s autorizovanou společností EKO-KOM nebo zaslat návrh do Seznamu osob na Odbor výkonu státní správy ministerstva životního prostředí. Na Moravě má sídlo v Brně, Olomouci a Ostravě. Za podání takového návrhu pak musí zaplatit poplatek ve výši 800 korun. Následně pak musí vést evidenci obalů a způsobu jejich využití. Hlášení o této evidenci pak musí jednou ročně do 15. února následujícího roku zaslat na adresu Ministerstva životního prostření – odboru odpadů. O firmách, které tyto povinnosti splnily nedostatečně, informuje MŽP ČIŽP a ta zde provede kontrolu.
POZOR! Od roku 2011 začne platit novela zákona o odpadech. Jedinou podstatnou změnou bude povinnost zasílat výkazy prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
