Moravské Hospodářství

• Aktuálně
• Dotace a finance
• Průmysl
• Legislativa
• Vodohospodářství
• IT a e-Government
• Energetika
• Rozhovory
• Doprava
• Stavebnictví
• Obec a lidé
• Firmy v pohybu
• Ekologie
• Kultura a zábava
• Soutěže

Obec a lidé

9.12.2010 | Hana Nečasová

Spousta papírování a málo peněz. Hrozí obcím slučování?

Osamostatnit se naopak v referendu podařilo obci Petrov nad Desnou, která existuje jako samostatná obec od ledna tohoto roku.

Počet obcí na Moravě může v budoucnu drasticky klesnout. Nárůst administrativy na úřadech a problémy s financováním mohou podle Svazu měst a obcí i řady starostů vést až ke slučování menších obcí.

„Spolupráce je nutná,“ tvrdí Svaz měst a obcí, výrazu „slučování“ se ale brání. Doporučuje, aby se kvůli narůstající administrativě a složitosti některých úkolů vytvořil systém podpory dobrovolného sdružování obcí. Ty by pak mohly společně vykonávat některé agendy, čímž by obce mohly ušetřit.

            „Každá obec by si přitom zachovala svou samostatnost. Účelem takového slučování má být snížení zatížení malých obcí velkým množstvím administrativy, kterou po nich, ovšem bez patřičné finanční kompenzace, vyžaduje stát,“ uvedla mluvčí Svazu měst a obcí Ingrid Štegmannová.

            Meziobecní spolupráce podle Svazu běžně funguje v řadě vyspělých evropských zemích. „A to za nemalé podpory státu. U nás meziobecní spolupráce souvisí s dlouholetým problémem nedokončené reformy veřejné správy. V první fázi vznikly kraje, v druhé zanikly okresní úřady a jejich úředníci přešli na větší obce, ovšem s nedostatečným množstvím peněz. A plánovaná třetí fáze, kdy mělo dojít k redukci ministerstev a zeštíhlení jejich aparátů, je v nedohlednu. V zájmu občanů a rozvoje malých obcí by proto i český stát měl tuto cestu podpořit,“ dodala Štegmannová.

            To se ale nelíbí Spolku pro obnovu venkova. „Malé obce a jejich obyvatelé by totiž případným slučováním více ztratily, než získaly. A to nejen samosprávu, ale postupem času by mohly přijít bez vlastní rozpočtové samostatnosti a investiční odpovědnosti také o místní kulturu, společenský život a mohly by tak ztratit vlastní identitu,“ míní předseda Spolku Eduard Kavala.  

            Na Moravě je v současné době  2 380 obcí, v Česku existuje celkem 6 250 obcí. „To je extrémně rozdrobená sídelní struktura a struktura veřejné správy. Například ve Velké Británii jsou obce o velikosti našich okresů,“ říká Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

            „Boom“ v počtu obcí nastal po roce 1989. Komunistický režim prosazoval politiku jednotného venkova a malé obce slučoval do obcí střediskových. Po sametové revoluci pak velký počet obcí využilo možnost opět se osamostatnit. Dnes o sloučení s jinou obcí uvažuje jen malé procento starostů. Podle výsledků průzkumu Sociologické laboratoře České zemědělské univerzity z roku 2004 by s variantou připojení menší obce souhlasilo 20,7 procent starostů, o připojení k jiné větší obci uvažovalo ale jen 1,5 procenta.

            Přesto starostové připouští, že ke sloučení či užší formě spolupráce může dojít. „Systém, který v současné době funguje, je výhodněji nastaven pro větší obce a nepřímo navozuje myšlenku, že kdybychom byli sloučení s větším městem, byli bychom na tom lépe,“ připouští například starosta Úvalna Vítězslav Odložilík. Souhlasí také Ladislav Stalmach, starosta obce Vír. „Uvědomujeme si, že to může přijít. Je to pro nás ale také motivace, abychom správně fungovali a případně se stali mateřskou obcí,“ míní Stalmach.

            O připojení mohou mít zájem ale také velká města, jako je tomu v případě Brna a jeho „malého souseda“, obce Ostopovice s čtrnácti sty obyvateli a lukrativními pozemky. „I když se mezi občany objevují názory, že by bylo dobré se připojit, hlavně kvůli levnějšímu jízdnému, sloučení by pro nás nemělo žádnou výhodu. Ztratili bychom možnost rozhodovat o svém rozvoji a své budoucnosti. A to, co bychom ušetřili na jízdném, bychom Brnu vrátili prostřednictvím různých daní a poplatků, které jsou ve městě na jiné úrovni,“ říká ostopovický starosta Jan Symon.

            Podle Radima Perlína by sloučení mohlo být teoreticky vhodné jak pro obec, která přijala jinou obec, tak i pro obec, která se slučuje. Ale to právě jen za předpokladu, že by byl garantován územní rozvoj i pro sloučenou obec. „Pochopitelně větší obec získá více finančních prostředků, má tedy větší příjmy plynoucí z rozpočtového určení daní, může snadněji dosáhnout na některé dotace, může mít větší profesionálnější aparát,“ říká Perlín.

            V roce 2009 dluh malých obcí v přepočtu na jednoho obyvatele zadlužených obcí přesáhl hodnoty statutárních měst, jejichž dluh tvoří podstatnou část obecního dluhu. „Zároveň ale platí, že mezi malými obcemi existují značné rozdíly, najdeme zde obce chudé i bohaté, obce bez dluhu i velmi zadlužené,“ upozorňuje Věra Kameníčková ze společnosti Czech Credit Bureau.

             Slučování doporučuje jen tam, kde o to obyvatelé projeví zájem. „V České republice neexistuje systém, kterým by stát tento proces podporoval. To, že malým obcím rostly v uplynulém období příjmy rychleji než u obcí jako celku, z nich možná činí lákavou nabídku, ale zase u nich nevytváří stimul ke sloučení. Mám za to, že pro slučování obcí v masovějším měřítku stále chybí základní předpoklady ze strany vlády, například řádný rozbor výhod a nevýhod,“ dodává Kameníčková.

Vstoupit do diskuze

Obec a lidé

Přidat příspěvek

Jméno: E-mail: Předmět: Text:

Bezpečnostní kód: