Moravské Hospodářství

• Aktuálně
• Dotace a finance
• Průmysl
• Legislativa
• Vodohospodářství
• IT a e-Government
• Energetika
• Rozhovory
• Doprava
• Stavebnictví
• Obec a lidé
• Firmy v pohybu
• Ekologie
• Kultura a zábava
• Soutěže

Průmysl

3.09.2010 | Veronika Hrdá

Absolventi se točí v kruhu. Nemají praxi

Přestože jsou podniky, které mají vyčleněná místa pro studenty, většina podniků je spíš vnímá jako přítěž.

Technické obory jsou perspektivní, přesto o ně má zájem stále méně žáků. Důvodem je nejen klesající demografická křivka, ale také obava z obtížného studia a špatného uplatnění absolventů.

„Nezájem o technické obory je problém, který se táhne dlouhodobě, začíná u učebních oborů a pokračuje až na vysoké školy,“ potvrzuje Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání. Podle něj odrazuje žáky při výběru středních škol náročnost studia a také nízké platy.

„Mzdy absolventů středních a vysokých škol s technickým zaměřením nejsou úplně srovnatelné například s ekonomickými obory. Technicky vzdělaní zaměstnanci byli navíc v devadesátých letech postiženi rozpadem podniků, a to ještě potvrdilo představu, že technická příprava není příliš atraktivní,“ tvrdí Vojtěch. 

Čtěte také: Seznam technických středních škol v moravských a slezských okresech

Podle Martiny Kubínové z ostravského úřadu práce přitom firmy po absolventech škol s technickým zaměřením stále volají. „Vlivem hospodářské krize však v mnohem menší míře než dříve. V současné době eviduje ostravský úřad práce 153 míst pro absolventy škol, z nich sedmdesát pro absolventy technicky vzdělané absolventy. Při hledání pracovního uplatnění vždy záleží na odborných znalostech a dovednostech, velkou výhodou je samotná praxe,“ uvedla Kubínová.

Uchazeči s technickým vzděláním přitom v Ostravě tvoří patnáct až dvacet procent všech nezaměstnaných. „Počet lidí s technickým zaměřením je poměrně velký. Značná část z nich ale neodpovídá požadavkům ze strany zaměstnavatelů, jako jsou jazykové schopnosti, praxe, chybějící osvědčení či profesní zkoušky,“ řekla Kubínová.

Podobnou zkušenost má také Pavel Skalský, který před dvěma lety absolvoval střední průmyslovou školu v Brně. „Největší překážku v hledání zaměstnání v oboru je tříletá praxe, kterou požadují téměř všude, takže je téměř nezískatelná. Kromě toho firmy často vyžadují různá kvalifikační osvědčení, které jsem neměl ve škole příležitost získat, přestože bych tu práci uměl udělat,“ stěžuje si Skalský.

Právě proto je podle Vojtěcha k obnově technického vzdělávání zapotřebí účast zejména soukromého sektoru. „Stření školy dnes ze svého vlastního zájmu musí spolupracovat s firmami. Nejde jen o finanční podporu či možnosti praxe a stáží, které studenty motivují. Díky vlastním vzdělávacím programům vzniká pro školy velký prostor, kde mohou přípravu formovat na základě toho, co vyžaduje trh práce. A to je oboustranně výhodné,“ tvrdí Vojtěch.

Čtěte také: 

Je důležité ukázat studentům, že mohou vyvinout letadlo, které bude skutečně létat

To potvrzuje například i generální ředitel společnosti Siemens Industrial Turbomachinery Vladimír Štěpán. „Snažíme se pracovat už se studenty na střední škole. Vidíme, že jsou velmi dobře teoreticky vzdělaní, potřebujeme ale, aby tyto znalosti uměli uplatnit přímo v praxi. Často se totiž stává, že po příchodu absolventů do naší firmy je musíme mnoha věcem naučit. Z toho pro nás vznikají další náklady,“ říká Štěpán.

Technické obory se snaží podporovat také kraje, a to nejen finančními příspěvky na materiální vybavení škol, ale také stipendii pro studenty vybraných oborů. Jihomoravský kraj například letos finančně podpoří účast středních škol na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

„Bezplatnou účast jsme nabídli také žákům 8. a 9. tříd základních škol, kteří mají možnost seznámit se s vzdělávací nabídkou středních škol a poznat moderní trendy ve strojírenském průmyslu a dalších technických odvětvích. Slibujeme si od toho, že se zvýší zájem žáků o technické obory a prohloubí se spolupráce technických firem se středními školami z jižní Moravy,“ uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček.

Do podpory technických oborů se pustila také města. Například v Kopřivnici spustili projekt Techno 2012, do kterého se zapojily čtyři kopřivnické základní školy. Žáky druhého stupně čeká řada prezentací, workshopů a exkurzí nebo nová polytechnická učebna.

Jestli ale tyto aktivity přispějí k rozvoji technického vzdělávání, není jisté. „Záležet bude hlavně na tom, jak se bude do budoucna vyvíjet nezaměstnanost a také platy v jednotlivých sektorech národního hospodářství,“ tvrdí Vojtěch.  Trend nedostatku technických absolventů je přitom možné sledovat v celé Evropě. Zatímco v Asii chce studovat vědecké a technické obory šedesát procent patnáctiletých, v Evropě je to zhruba patnáct procent.

Čtěte také: 

Vítkovické železárny si vychovávají budoucí zaměstnance

Vstoupit do diskuze

Průmysl

Přidat příspěvek

Jméno: E-mail: Předmět: Text:

Bezpečnostní kód: