Průmysl
9.12.2010 | Veronika Hrdá
Kyjovské lahve se denně rodí z dvou milionů rozžhavených kapek
V Kyjově se denně vyrobí dva miliony lahví. Na počátku je rozžhavená kapka, které si návštěvník ani nevšimne.
Co má společného láhev pro Plzneňský Prazdroj, Coca Colu, na víno nebo sklenička na dětskou přesnídávku? Vyrábí je lidé z kyjovské sklárny Vetropack. Denně jich tam vzniknou dva miliony.
Kyjov – Když se rodí pivní lahev, skoro si toho nevšimnete. Z výšky asi tří metrů sjíždí žlabem zlatá rozžhavená kapka do formy, kde získá lahev svůj tvar. Trvá to jen několik vteřin. Takových kapek sjedou do forem ve tvarovacích strojích v kyjovské sklárně denně dva miliony. Ročně to je sedm set milionů kapek.
„Skleněné obaly prodáváme jak v Česku, tak v zahraničí. Našimi nejvýznamnějšími zákazníky jsou firmy jako Hamé Babice, Rudolf Jelínek, Jan Becher – Karlovarská Becherovka, Stock Plzeň- Božkov a mnoho dalších, dále pak nadnárodní koncerny Coca Cola, Heineken, SABMiller nebo StarBev,“ prozradil ředitel jakosti Svatopluk Kudláč.
Sklárna v Kyjově spotřebuje ročně osmdesát tisíc tun použitého skla.
Za vznikem takového množství lahví a sklenic stojí stovky a tisíce tun písku, dolomitu, sody, střepů a dalších surovin. V Kyjově používají český i slovenský písek, v závislosti na barvě vyráběné skloviny. „Ročně spotřebujeme více než sedmdesát tisíc tun,“ tvrdí Kudláč a otvírá bránu haly, za kterou se skrývá obří hromada bílého písku.
Do vedlejší asi dvanáct metrů vysoké haly zase kamiony sváží skleněné střepy. Firma je nakupuje od odpadových společností a sama je upravuje na třídicí lince. Ročně sem svezou více než osmdesát tisíc tun použitého skla.
Na výrobu lahví se používá český a slovenský písek
Na začátku třídění dělají zaměstnanci asi nejméně příjemnou práci. Z dodaných střepů odstraňují všechny hrubé nečistoty, které tam nepatří. Je s podivem, co všechno se ve střepech občas dá najít: zdechliny zvířat i zubní protézy.
Následně se ze střepů odstraní organické příměsi, magnetické i nemagnetické kovy, keramika a kameny či střepy jiné barvy a na závěr se rozemelou na zrnitost jednoho milimetru.
V tavící vaně je 1560 stupňů Celsia. Procesy uvnitř se proto musí řídit ve velínu.
„Takto upravené střepy se spolu s dalšími surovinami naváží v přesném poměru, smíchají a tím vznikne takzvaný sklářský kmen,“ popisuje Kudláč. Ten se pak dopravními pásy dopraví k tavícím agregátům o objemu 450 tun. Uvnitř je teplota 1 560 stupňů Celsia. Ta přemění směs surovin a střepů na kapalinu, která připomíná hustý med.
V kyjovské sklárně jsou pak v provozu dvě vany. Jedna na bílé, druhá na barevné sklo. „Letos byla dokončena přestavba tavicí vany na barevné sklo. Její rekonstrukce trvala tři měsíce a vyžádala si celkem 612 milionů korun,“ říká PR manažerka sklárny Elena Krišlová.
Ne všechno oddělí stroje. Nepříjemná práce zůstává lidem.
Roztavená směs surovin se v tvarovacích strojích mění na lahve a sklenice. Od této chvíle už na výrobu lahví lidé pouze dohlížejí, hlavní práci za ně udělají stroje. Ve výrobní hale je i přes sychravé podzimní počasí horko. Všichni pracovníci i návštěvy musí kvůli hlučnosti používat špunty do uší.
Na páse se pak už začnou řadit pivní lahve rozžhavené do ruda. Zchladí je až pásová chladicí pec, ve které jejich teplota klesne z počátečních 450 stupňů až na 50 stupňů Celsia. Potom se postříkají polyetylenem, který zamezí jejich poškrábání. Následuje několik přístrojových kontrol, při kterých se vyřazují vadné lahve. Ty pak putují znovu mezi střepy. Nakonec stroje naskládají lahve na palety, které se potom obalí smršťovací folií. Tím vznikne hotová jednotka, která sjede výtahem do přízemí výrobní haly a uloží se do skladu nebo přímo na kamion.
Rozžhavené lahve se musí zchladit. V chladící peci je na začátku 450 stupňů
Vetropack Moravia Glass vyrábí stovky druhů skleněných obalů. „Klienti se často chtějí odlišit, a proto mají velké nároky na individuální design svých výrobků. Jsme na to ale zvyklí. Vždyť v Kyjově se vyrábí sklo už více než 120 let,“ dodává Kudláč.
Vetropack Moravia Glass Kyjov vlastní švýcarská skupina Vetropack Holding AG. V závodě pracuje 470 zaměstnanců. Minulý rok firma vykázala zisk po zdanění téměř 176 milionů korun při obratu 2,1 miliardy korun. O rok dříve vydělala 240 milionů.
V Kyjově pracuje 470 zaměstnanců. V době, kdy nebyla tak automatizovaná výroba, obsluhovalo výrobu až 1500 lidí.
