Odběr novinek




Krátké zprávy

O titul „Vesnice roku 2012“ letos soutěží 278 obcí

O titul „Vesnice roku 2012“ soutěží celkem 278 obcí. Všechny přihlášené obce budou nejprve hodnoceny v krajském kole. Do celostátního kola pak postoupí za každý kraj vždy jedna obec, které bude udělena Zlatá stuha v krajském kole.

11.05.2012

(red)

Nejrychlejší cesta k informacím o využití peněz z evropských fondů

Informace o zdrojích financování projektů, o příjemcích dotací, popisy projektů, jejich fotografie a umístění. Tyto a další informace o více než 9 000 projektech financovaných z evropských fondů v České republice jsou k dispozici na stránkách portálu mapaprojektu.cz.

09.05.2012

(red)

Ministr schválil dotace na obnovu a rozvoj venkovských obcí

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský schválil v rámci Programu obnovy a rozvoje venkova celkem 531 projektů obcí v celkové výši 161 milionů korun.

07.05.2012

(red)

Ministerstvo pro místní rozvoj otevřelo nové podpory při odstraňování bariér v budovách

Ministerstvo otevřelo druhou výzvu příjmu žádostí o dotace na rok 2012 z podprogramu Odstraňování bariér v budovách domů s pečovatelskou službou a budovách obecních a městských úřadů.

23.04.2012

(red)

Moravské kraje vydají společně průvodce po církevních památkách

Propagační materiál, který bude prezentovat významné církevní památky, poutní místa a poutní cesty na Moravě, vydají společně čtyři moravské kraje.

19.04.2012

(red)



Reklama

Aktuální číslo ke stažení

 
kveten

kveten

 
PDF SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE

Hlavní téma: VODOHOSPODÁŘSTVÍ

Zaměřeno na: BEZPEČNOST VE MĚSTECH

V květnovém čísle se dočtete

VODOHOSPODÁŘSTVÍ
  • Velké vodohospodářské projekty na Moravě
  • Výstavba a rekonstrukce protipovodňových hrází
  • Čističky odpadních vod a jejich budoucnost

SPECIÁL: Bezpečnost v městské hromadné dopravě

  • Nehodovost vozidel MHD
  • Technický stav vozového parku dopravních podniků
  • Jak snížit nehodovost?
 

 


Inzerce

ZDE naleznete kompletní ceník inzerce.

Kontaktujte nás obchod@magnusregio.cz 
tel.: 542 425 239 nebo 542 425 237



Partneři

 

Moravské strojírenství a hutnictví táhnou zejména zahraniční firmy

Jsem typický kovozemědělec. Jen víc tvrdohlavý a odbojnější.

Třinecké železárny zažívají kruté období. Po závratném zisku 1,2 miliardy korun v roce 2008 loni generální ředitel Jiří Cienciala dostal šokující zprávu: ztráta firmy byla 732 milionů korun.

„Na jízdu na lochnesce jsme zvyklí. Současná krize je však daleko hlubší a potíže s nadechnutím při pohybu na sinusoidě jsou podstatně větší než dřív. Rána je hluboká a neuklidňuje mě ani fakt, že jsme v roce 2009 meziročně zvýšili podíl třinecké oceli na české produkci o deset procent,“ upozorňuje Cienciala. Z Třince tak nyní pochází každá druhá česká tuna oceli.

České hutě teď na rozdíl od předchozích let válcuje zejména čínská a indická konkurence.

Přestože výrobní haly byly loni vytížené na devadesát procent, klesly třineckému kolosu tržby o třetinu. Ani to však neznamenalo, že by vedení propustilo stovky lidí. „Prošli jsme velmi rozsáhlou restrukturalizací v polovině devadesátých let. Počet zaměstnanců jsme tehdy zredukovali na třetinu,“ vzpomíná.

Loni tak v huti pracovalo 5 319 zaměstnanců, tedy podobně jako o rok dříve – době ocelářského boomu. „Dohodli jsme se s odboráři, že uplatníme princip solidarity před masovým propouštěním,“ vysvětluje.

Firma se tak nadstandardně rozloučila s lidmi v předdůchodovém věku, přestala najímat agenturní pracovníky. Zaměstnanci se museli smířit s platem o dvanáct procent nižším.

Cienciala si nejvíc váží manažerů, kteří byli schopní svoji firmu „vypiplat“ z nuly. Možná také proto chce, aby se zaměstnanci podíleli na řízení firmy. A zatím se mu to vyplácí. Ti, kterým není firma lhostejná, pak mohou využívat nejrůznější sociální výhody, jako penzijní připojištění, příspěvky na dětskou rekreaci, sport nebo i na pobyt v lázních. Podle Cienciali ale lidé z Těšínského Slezska a Třinecka nemají problém na benefity dosáhnout.

„Zdejší lidé jsou charakterističtí svojí pracovitostí, skromností, loajalitou, hrdostí a pokorou. Lidé z Třineckých železáren jsou pokračovateli stosedmdesátileté tradice hutní výroby. Hutní profese se tady dědí z generace na generaci. I já jsem takovým typickým reprezentantem svého regionu. Snad ještě více tvrdohlavý a zároveň odbojnější než ostatní,“ tvrdí šedesátiletý rodák z Vendryně.

Možná právě proto před třinácti lety neodmítl nabídku stát se ředitelem tehdy čerstvě zprivatizovaného podniku, který dnes vlastní z velké části Chrenkovo impérium Moravia Steel.

„Kdybych měl tehdy více informací, tak bych tu práci nevzal. I když jsem jako místní rodák částečně tušil, jaké břímě si na sebe beru, nepřipouštěl jsem si, k jak obrovské míře zodpovědnosti jsem se zavázal,“ hodnotí muž, který chtěl být původně lékařem. Dnes kromě třineckého kolosu zastupuje zaměstnavatele jako člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.

Jako vyjednavač se proto často dostane do situací, u kterých postrádá logiku. „A není to pouze ve chvílích, kdy je potřeba se někomu zavděčit. Češi jsou prostě vychovaní v duchu ‘nehas, co tě nepálí‘. Jenže ono už pak bývá často pozdě něco měnit. Příkladem je dlouhodobé odmítání atomové energie nebo prolomení těžebních limitů,“ kroutí hlavou.

Cienciala je vášnivým myslivcem a golfistou. Má syna Michala a vnučku Aničku. „Miluju také tanec a folklór,“ prozrazuje.



Vstoupit do diskuze

Moravské strojírenství a hutnictví táhnou zejména zahraniční firmy

Přidat příspěvek
ERROR

Soubory: