Zastupitel ze syržanské dumy: Přijel jsem do Blanska rozvíjet, ne rozbíjet

Moravské strojírenství a hutnictví táhnou zejména zahraniční firmy

4.09.2010 | Hana Nečasová

Zastupitel ze syržanské dumy: Přijel jsem do Blanska rozvíjet, ne rozbíjet

Přivedli jsme experty na energetiku, nové zakázky, zavedli jsme nový systém vedení podniku.

Jejich vodní turbíny dodávají 19 tisíc megawattů v jednatřiceti zemích světa. Podle nových majitelů ČKD Blansko, ruské společnosti Tjažmaš, má však blanenský závod na zahraničních trzích mnohem širší perspektivu. „Teď se mu otevírají nové trhy, nejen ruský, ale také latinskoamerický, ve kterém ČKD Blansko dlouho nepůsobilo, či vietnamský a čínský,“ říká nový generální ředitel holdingu ČKD Blansko Sergej Bezrukov.

Do své skupiny společnost Tjažmaš, která je jedním z předních podniků v oblasti těžkého, energetického a dopravního strojírenství na ruském i celosvětovém trhu, zařadila blanenský závod na jaře, v Blansku chce rozvíjet především hydroenergetiku. „Začínáme tu psát novou historii ČKD Blansko. Přivedli jsme experty na energetiku, nové zakázky, zavedli jsme nový systém vedení podniku. Zároveň ale ctíme dlouhou, více než třísetletou tradici závodu,“ říká Bezrukov. Propouštět od svého příjezdu do Blanska nemusel, a ani to neplánuje. „Přijeli jsme s přátelskými úmysly, chceme rozvíjet, nikoliv rozbíjet,“ tvrdí.

Hlavním úkolem Bezrukova je přinést blanenskému závodu perspektivu. Na převzetí holdingu ČKD Blansko pracoval už v Rusku. „Věděl jsem o podniku i jeho problémech skoro všechno. Vedení mě sem pak poslalo, abych provedl ozdravení podniku a vyvedl jej z finančních problémů. Na papíru sice mohou být černá čísla, ale bez uzavřených kontraktů nemají smysl. Důležitější je perspektiva,“ říká.

Z Blanska tak kromě závodu řídí na dálku také své spolupracovníky v domovské Syzrani, kde zasedá v městské dumě jako poslanec. „Tjažmaš a město jsou tam úzce propojeni, jeden bez druhého nemůžou existovat,“ popisuje Bezrukov důvod svého vstupu do politiky. V Česku prý pozorně sleduje, jak se řeší regionální politika. „Doufám, že pak budu moci přinést něco nového také do naší politiky,“ říká.

Blanenský a syzraňský podnik si však podle Bezrukova nejsou příliš podobné. „V Syzrani pracuje přes šest tisíc lidí, v Blansku kolem pěti set. Není to tu tak anonymní, je tu jiný způsob vedení práce a lidé se tu znají navzájem mnohem více,“ říká. Právě proto se snaží Bezrukov zdokonalovat v češtině. „Běžné dennodenní řeči už trochu rozumím, ale musím zapracovat na technické terminologii. Spoustu času trávím v práci, je těžké najít si na to čas,“ dodává Bezrukov.

Po čtyřech měsících se přestěhoval z blanenského hotelu, teď žije s manželkou a dvěma syny v Brně. V Česku mu prý nic z ruské kultury ani tradic nechybí. „Do Ruska jezdím na služební cesty poměrně často. Navíc, ať už v Blansku nebo Syzrani, nežiju příliš ve městě, ale v podniku,“ usmívá se Bezrukov.