Pád podniku? Nezaměstnanost i 37 procent

Průmysl

3.09.2010 | Linda Škrancová

Pád podniku? Nezaměstnanost i 37 procent

V areálu bývalého zlínského Svitu už začíná být pomaluu živo. Boty tady už ale nikdo nevyrábí.

Svit, Tesla, moravské sklárny. Zatímco před lety zaměstnávaly tyto podniky až tisíce zaměstnanců, dnes jsou jejich areály často opuštěné nebo využívané k jiným účelům. Některé se ale dokázaly odrazit ode dna a výroba pokračuje.

Morava - Učebnicovým příkladem toho horšího konce je zlínský Svit, původní Baťovy závody. Zatímco Baťa po nástupu KSČ k moci přesunul svou výrobu a centrálu do zahraničí, ve Zlíně neboli Gottwaldově se boty šily dál pod značkou Svit. V době své největší produkce zaměstnával státní podnik až pětadvacet tisíc lidí, krátce po revoluci ale padl, a to zejména kvůli chaotické privatizaci a neschopnosti konkurovat dováženému zboží.

Ve městě, které se od 1. ledna 1990 opět jmenovalo Zlín, tak zůstal rozsáhlý komplex budov, včetně například známé „jednadvacítky“ – mrakodrapu, ve kterém dnes sídlí krajský úřad. „V bývalém svitovském areálu dnes sídlí Technologické inovační centrum, které zde mimo jiné provozuje i Podnikatelský inkubátor,“ uvedla tisková mluvčí Zlína Marie Masaříková. Technologické inovační centrum (TIC) bylo v roce 2005 založeno Univerzitou Tomáše Bati a Zlínským krajem. Začínajícím a inovačním firmám nabízí TIC za výhodných podmínek moderní kancelářské prostory ve 23. budově Svitovského areálu. Objekt prošel v letech 2005 až 2006 kompletní rekonstrukcí.

V rožnovské Tesle pracovalo před rokem 1989 přes 4000 lidí. Dnes zde nový majitel zaměstnává přes tisícovku pracovníků.

Další velký podnik, který neustál obtížnou porevoluční situaci, byla rožnovská Tesla. Ta v roce 1989 zaměstnávala přes tři tisíce lidí. Její nástupnické společnosti – Tesla Sezam a Terosil – až do roku 1994 bojovaly o přežití. „V tomto období jsme od společnosti Motorola obdrželi neformální objednávku na vzorky čipů stabilizátorů. Testy prvních vzorků překonaly očekávání a tento úspěch byl pro našeho zákazníka impulsem zadat do Rožnova svoji první objednávku. To výrobu v Rožnově v podstatě zachránilo,“ vysvětluje Aleš Cáb, výrobní ředitel společnosti ON Semiconductor, pod kterou přešly původní Tesla Sezam a Terosil. V současné době je rožnovská výroba největším výrobním podnikem nadnárodní skupiny ON Semiconductor a pracuje zde asi 1 100 zaměstnanců.

Čtěte také:

Součástky z Rožnova mají uplatnění i v CERNu

Obavy o osud největšího zaměstnavatele v obci panují ve Světlé nad Sázavou, která je proslulá svou sklářskou výrobou. „Největší rozvoj Světlé byl v sedmdesátých letech právě díky sklárnám. Ty na rozdíl od jiných podniků přežily i privatizaci. Ukončení výroby v září 2008 mělo pro město drtivý dopad,“ říká starostka Světlé nad Sázavou Lenka Arnotová. Na továrnu ve Světlé, jež patřila do zadlužené skupiny Bohemia Crystalex Trading, byl vyhlášen konkurz. „Pro obyvatele to bylo období nejistoty, hovořilo se o tom, že konkurz může trvat i několik let,“ vysvětluje starostka. Po výběrovém řízení na nového majitele získala sklárnu společnost Crystalite Bohemia, která výrobu z části obnovila. Zaměstnanců je ale nyní podstatně méně. Z původních dvanácti set tam nyní pracuje asi 350 lidí. „Současný majitel skláren předesílá, že bude spouštět další pece, což by mělo znamenat i nová pracovní místa,“ přeje si Arnotová.

Sklárny v Karolince se znovu nadechly. Už to ale není to, co dřív.

V srpnu ale na společnost Crystalite Bohemia přišla žaloba, platnost kupní smlouvy už podruhé napadl neúspěšný uchazeč – společnost Crystal Bohemian Company. V lidech je tedy opět nejistota.

„Vůbec netušíme, jaký je účel nebo úmysl podané žaloby. Rozhodnutí bude pochopitelně na soudu. Na výrobu ale nemá žaloba žádný dopad. Nyní budeme spouštět třetí pec, což přinese 55 nových pracovních míst. O dalších investicích rozhodne až případný výsledek soudního jednání“ uvedl ředitel Crystalite Bohemia Martin Fait.

Podobný scénář zažívají obyvatelé Karolinky na Vsetínsku, naštěstí ale bez soudních tahanic. Karolinská sklárna s více než 140letou tradicí tvořila po celá léta zdroj obživy pro mnoho lidí v místě i okolí a mistrovství zdejších sklářů je známé i za hranicemi republiky. Původní majitel skláren, firmy Porcela Plus, zaměstnávala asi 625 lidí. „V dubnu 2005 byla zrušena hutní výroba skla a čtyři stovky lidí musely z továrny odejít. Zůstalo zde jen zušlechťování skla,“ vzpomíná starosta Karolinky Tomáš Hořelica. V lednu 2009 pak byla zastavena veškerá činnost skláren. „V loňském roce koupil sklárnu nový majitel a od Nového roku výroba znovu funguje pod společností Crystalex CZ. Ve spolupráci s nimi jsme v srpnu pořádali tradiční Sklářský jarmark. Už tam není zaměstnáno původních 600 lidí, ale jen asi 150 zaměstnanců. Nedávno majitel přidal další leptací linku, což je pro nás jasný signál, že se v Karolince bude dále vyrábět. Předpokládám, že sklárny budou ještě dlouho fungovat,“ říká Hořelica.

Podobné nadšení už nepanuje v Jindřichově, obci ležící dvacet kilometrů od Šumperku. Zdejší papírenský závod patřící pod krachující akciovou společnost Olšanské papírny v létě loňského roku ukončil svou produkci kancelářského papíru, obálek a sešitů. Téměř 240 lidí bylo najednou bez práce a v Jindřichově se míra nezaměstnanosti vyhoupla na 37 procent. „O práci v papírně přišli v mnoha případech oba manželé,“ popisuje místostarosta Jindřichova a šéf papírenských odborů Josef Kozák. Bývalí zaměstnanci se tak upínali ke konkurzu, díky kterému by papírnu odkoupila jiná společnost a výroba by mohla být obnovena. Konkurz zorganizovaný v březnu insolvenční správkyní Kateřinou Martínkovou ve spolupráci s věřiteli byl ale k ničemu. Soutěž sice vyhrála českobudějovická společnost ASERTO, ale Krajský soud v Ostravě ji prohlásil za neplatnou. Uznal námitky dvou poražených firem CELPAP Machinery a Vega - HSH, které označily celé klání za zmanipulované a požádaly o jeho zrušení a vypsání nového.
„Soud má jednoznačně za prokázané, že výběrové řízení na prodej závodu Jindřichov proběhlo tak, že umožnilo úniky důležitých informací, a tím bylo způsobeno nerovné postavení zájemců,“ sdělil soudce Martin Šulák.

Čtěte také:

Kordárnu zachránil investor, chce ji ale prodat dál

„Majetek společnosti je již potřetí předmětem prodeje, předchozí dva prodeje byly totiž zkorumpovány. Stále věřím, že by se mohla výroba částečně obnovit. Správkyně nyní vypracovala nové podmínky prodeje, takže v září už bychom měli znát nového majitele,“ doufá Kozák.