Moravské Hospodářství

• Aktuálně
• Dotace a finance
• Průmysl
• Legislativa
• Vodohospodářství
• IT a e-Government
• Energetika
• Rozhovory
• Doprava
• Stavebnictví
• Obec a lidé
• Firmy v pohybu
• Ekologie
• Kultura a zábava
• Soutěže

Rozhovory

9.12.2010 | Veronika Hrdá

Nový šéf Povodí Moravy: Bývalý ředitel podal trestní oznámení i na sebe

Příští rok budeme hospodařit s částkou asi 700 milionů korun, oproti letošním šesti set milionům.

Měl by to být podnik, který čistí a spravuje vodu. Zatím to ale vypadá, že je Povodí Moravy zanesené bahnem. Policie šetří, zda předminulé vedení nezpronevěřilo 41 milionů korun. .

Čištění brněnské i plumlovské přehrady provází pochybnosti. Nový ředitel Radim Světlík chce kromě vod očistit i jméno podniku. „Kauza s podezřením na zpronevěru peněz vrhla na naši firmu velmi negativní světlo. Samotné trestní oznámení bylo podáno na neznámého pachatele, respektive na předchozí vedení státního podniku, kde jeho součástí byl mimo jiné i ten, který trestní oznámení podal,“ diví se Světlík.

Jedním z vašich cílů je změnit mediální obraz Povodí Moravy. Proč myslíte, že je tak špatný?

Problém je v tom, že se tady dost často měnili generální ředitelé. To nepůsobí dobře ani navenek, ani uvnitř. Zaměstnanci jsou pak dezorientovaní. Není ani správné, aby si vedení podniku vyřizovalo své účty bez pádných důkazů přes média. Povodí je také často očerňované během povodní. Ta problematika ale není nikdy tak černobílá. Jen málokdo si uvědomuje, že lidé začali stavět na místech, kde by naši dědové nikdy nestavěli. Všichni chtějí bydlet u řeky, dívat se na pěknou vodu. Když se ale tento živel zvedne, hledá se viník, kterým je nejčastěji označováno Povodí.

Povodí má velké problémy s vykupováním pozemků pro stavbu protipovodňových opatření. Proč to trvá tak dlouho?

Krátce po povodních jsou majitelé ochotní všechny pozemky prodat. Pak uplyne několik měsíců a oni si někde přečtou, že se dá na prodeji takových pozemků zbohatnout. Jednání s takovými majiteli je pak velmi obtížné. Povodí totiž nemůže zvyšovat ceny. Jedná podle zákona. Navíc je důležité připomenout, že za protipovodňová opatření nesou odpovědnost obce. Často se tak stává, že starosta vydá nemalé prostředky za vypracování studie, ty jsou ale často nereálné a v mnoha případech zcela nepoužitelné.

Jaký je Váš názor k vyvlastňování pozemků pro realizaci protipovodňových opatření?

Jsem člověk, který ctí zásadu nedotknutelnosti majetku. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že opatření kolem řek jsou často pro život důležitější než v mnoha případech stavba silnice. Na toto téma se vede mnoho diskusí, nicméně je na navrhovateli opatření, zda přistoupí k takovému kroku. Jenže vyvlastnění trvá často pět až šest let. Za tu dobu může být tolik povodní, že neštěstí lidí se bude stále více prohlubovat.

Pojďme k projektu čištění Brněnské přehrady. Nedávno kvůli špatné komunikaci s Povodím odešel konzultant Jan Hodovský. Máme čekat další výměnu firem a novou strategii?

Historie je bohužel nešťastná a kostrbatá. Smlouva s firmou pana Hodovského byla uzavřena ještě mým předchůdcem, Liborem Dostálem. Nebudu se pouštět do spekulací za jakých okolností, protože jsem u toho nebyl. Přiznám se ale, že jsem tam cítil snahu postavit celý projekt na jinou úroveň. Realita byla ale někde jinde a nakonec se toho tolik nezměnilo. Když jsem se tedy seznámil s výsledky, usoudil jsem, že peníze za jeho služby raději vynaložím jiným způsobem. Necítil jsem potřebu, aby se za tak vysokých nákladů pan Hodovský účastnil všech jednání. Pokud on to vyjádřil jako zhoršení způsobu komunikace, pak jde o velmi levný způsob vyjádření odchodu z tohoto projektu.

Máme tedy čekat další změny firem nebo strategie?

Ne zásadně. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že zbavení vody od sinic není stejné, jako když si koupíte stroj nebo začnete stavět dům. Když zasahujete do přírody, vždycky musíte počítat s tím, že nepůjde všechno podle vašich představ. Navíc si musíme uvědomit, že přehrada nebude nikdy úplně bez sinic, pokud nezamezíme přítoku fosforečnanů z obcí v povodí řeky Svratky. Do konce listopadu chci mít na stole analýzu z Povodí Moravy, která tento problém popíše, a my pak budeme dělat všechny kroky pro zlepšení. Pak se musíme postarat o to, aby byly přítoky živin pro sinice zmírněny.

Kolik už čištění přehrady stálo?

K dnešnímu dni padesát milionů korun. Celkové náklady na tento projekt by se měly vyšplhat k dvěma stovkám milionů korun dle původního rozpočtu. Troufám si ale říci, že to nakonec nebude tolik.

Další miliardy ale bude stát vybudování čistíren odpadních vod v obcích v povodí Svratky…

Nejsem přesvědčen o tom, že to budou takové objemy finančních prostředků. Zabývejme se i tím, zda budeme budovat úplně všechny čističky, nebo jsme schopní to částečně řešit i jinou formou.

Státní fond životního prostředí už nemá evropské peníze na stavbu čistíren a kanalizací. Proč se začíná s obcemi v povodí Svratky jednat až nyní, kdy už nemají šanci získat na stavbu čistíren tolik peněz z jiných zdrojů?

Tak jak jste to nyní podala, to vypadá, že nikdo nic nedělal a všichni jen čekali. A to není zcela pravda. Obce se samozřejmě rozmýšlely, zda podají žádost o přispění na kanalizaci, a často to tak také udělaly. Ne vždy ale dotaci dostaly. Ne vždy si také mohou dovolit tak velkou stavbu spolufinancovat. Čistírny navíc nejsou všechno. Většinu škodlivého materiálu máme na polích. Je potřeba změnit i tento způsob hospodaření. Proto strategie musí být jasná: nejdřív se vypořádat s největšími znečišťovateli a pak postupovat k těm menším. Vybudování čistíren ve velkých obcích je už za námi, teď musíme pokračovat postupně. Jedno ale uznávám: O slučování některých obcí pro podání žádostí jsme mohli jednat mnohem dříve. Udělalo by se toho více než dnes, kdy už na kanalizace došly dotace. Věřím ale, že se s tím vypořádáme. Už také kvůli tomu, že na prospěšnosti tohoto projektu se shodnou všichni, kterým záleží na výsledku.

Brňané se v sociologickém průzkumu vyjádřili, že jsou za vyčištění přehrady ochotní zaplatit i pět miliard korun. Bude to v konečném součtu stát opravdu tak moc peněz?

To je naprostý nesmysl. To bychom museli odtěžit sedimenty v objemu několika milionů kubíků. Mnohem účinnější bude, když stát začne mluvit se zemědělci o změně hospodaření kolem řek. Už dnes je pro mnohé z nich mnohem výhodnější na nivy vyhnat dobytek, než sadit kukuřici.

Bývalé vedení podalo trestní oznámení kvůli podezření ze zpronevěry údajných 41 milionů korun ze zakázek podepsaných předchozím vedením v čele s Miroslavem Dudou. Máte informace o tom, jak to vypadá s případnou obžalobou?

Tato kauza vrhla na náš podnik velmi negativní světlo. Samotné trestní oznámení bylo podáno na neznámého pachatele, respektive na předchozí vedení státního podniku, kde jeho součástí byl mimo jiné i ten, který trestní oznámení podal. Sám byl v podniku zaměstnaný devět let, z toho čtyři roky na vrcholných pozicích. Nicméně s policií spolupracujeme, vydáváme jí veškeré podklady, které si vyžádá. Já osobně ale mám informace takové, že v mnoha přídech zákon porušen nebyl. To ale musí posoudit jiní.

Budete vytahovat i Vy „kostlivce“ ze skříně?

Netuším, jestli tam nějací jsou. Každopádně očekávám, že po poradě s dozorčí radou necháme zpracovat nestranný audit. Vyžádám si také kontrolu ze strany ministerstva. Zatím však vyčkáváme, až skončí vyšetřování policie, abychom jim nevstupovali do práce.

Do jaké míry přichází s vaším nástupem „nová éra“?

Otázkou je, co můžeme chápat jako novou éru. Je jasné, že uzavřít se do své kanceláře je hrozně málo. Zatím se mi daří dávat dohromady tým lidí, který ví, co chce. Život kolem vody jim není lhostejný a leží jim na srdci stejně jako mě.

Ptám se na to i proto, že otevřenost Povodí Moravy nebyla nikdy moc velká. Dokonce jsem se nedopátrala informací o tom, kolik stály významné investiční akce jako například protipovodňová opatření Třebíče.

Máte pravdu. To se mi moc nelíbí. Pokud si totiž budeme hrát na tajnůstkáře, tak nám nikdo věřit nebude. Přitom zrovna v tomto případě není co tajit.

Udělal jste i vy na Povodí škrty po vzoru ministrů?

Je jasné, že hledáme možnosti úspor. Například teď přemýšlíme jak se zbavit toho, co nám nic nepřináší. Chystáme se prodat některé nepotřebné budovy, pozemky, rybníky… Neděláme to jen proto, že se to teď „tak dělá“, ale protože musíme. Od příštího roku totiž dostaneme do správy část majetku Zemědělské vodohospodářské správy, a to nás bude také stát dost peněz. Sice to bude vypadat, že se nám navýší i rozpočet, na druhou stranu ale budeme mít mnohem vyšší náklady.

Jaké největší investice vás v příštím roce čekají?

Mnohé budou pokračovat: dokončí se odbahnění Plumlovské a Luhačovické přehrady, vypořádáme se i s otázkou protipovodňových opatření ve Slavkově, Velkém Meziříčí, Valašském Meziříčí, Olomouci, či Uherském Hradišti, nesmíme zapomínat i na opatření pro město Znojmo. Hodně se chceme zaměřit na komplexní řešení, například i nadále je pro nás prioritní vybudování teplického poldru a i komplexní řešení protipovodňových opatření na řece Bečvě. Je možné, že tímto krokem nakonec ještě ušetříme. Podobně chceme postupovat i v dalších projektech, jako je například soubor opatření na řece Jihlavě.

Dočkají se protipovodňových opatření i Troubky?

To právě souvisí s projektem Pobečví, kde hodláme zadat studii. V Troubkách se připravuje částečné opatření, které by mělo obci pomoci v případě povodňových stavů, avšak i obec sama nečekala na větší opatření a zrealizovala si již sama své drobné opatření.

Na rozhodnutí Povodí Moravy čekají také obyvatelé Bulhar, kteří žijí na svahu řeky Dyje a kterým hrozí sesuv domů. Jak se k tomuto problému postavíte?

Tuto oblast znám velmi dobře, už z dřívějšího působení nma závodu Dyje. Už tu několik snah bylo, bohužel ale nevyšly. Nelze to totiž vyřešit jako protipovodňové opatření, ani jako povodňovou škodu. Celý problém je v tom, že lidé mají své domy nad údolní nivou řeky Dyje – na patnáctimetrovém svahu. Jednou z variant je napřímení toku a zpevnění svahu, jenže taková úprava by stála až sto milionů korun. Navíc nemáme jistotu, že takové opatření přijmou ekologické organizace. Opět však zde musím apelovat na skutečnost, že odpovědnost za řešení není na straně Povodí Moravy, ale na samosprávě obce.

Jak moc je reálná varianta vystěhování rodin?

Otázka je, jestli budou chtít, nebo ne. Jedno je ale jednoznačné: Toto řešení může být levnější, lze hovořit o třetinovém nákladu, nicméně zde zdůrazňuji opět fakt nedotknutelnosti majetku danou naší Ústavou a termín „vystěhování rodin“ zní velmi expresivně a téměř, jako odsun, bez souhlasu jich samotných to není možné. Tato problematika není lhostejná ani místní samosprávě, ani nám a ani krajskému úřadu.

Už máte schválený rozpočet na příští rok?

Předpokládám, že do konce listopadu budeme mít vše zpracováno k předložení dozorčí radě a následně ministerstvu zemědělství v lednu 2011.  Hovořme však přesně – nejedná se o „rozpočet“, ale o „finanční plán podniku“

Jak moc se bude lišit od toho letošního?

Bude určitě vyšší. Přejde k nám totiž Zemědělská vodohospodářská správa.

S jakou částkou budete spokojený?

Byl bych spokojený, kdybychom nemuseli ministerstvo zemědělství žádat o příspěvek na naše hospodaření.  Na druhou stranu bych byl spokojený, kdybychom dostali nad rámec našeho plánu jeden a půl miliardovou dotaci, za kterou bychom opravili všechno nejnutnější, co potřebujeme. Ale vážně: Příští rok budeme hospodařit s částkou asi 700 milionů korun, oproti letošním šesti set milionům. Mnoho lidí si myslí, že máme k dispozici mnohem více peněz, ale všechno jsou to chiméry. Jsme Povodí s nejmenšími příjmy ve vztahu k obhospodařovanému území a množství toků. 

Kdo je Ing. Radim Světlík

Radim Světlík je od poloviny září novým šéfem Povodí Moravy. V letech 1995 až 1997 působil ve společnosti ABB PBS jako ředitel nákupu a do roku 2001 pracoval ve firmě Image Group, která se zabývala správou pohledávek IPB. Od roku 2002 až 2005 působil ve firmě PBS Třebíč. Od roku 2008 působí v Povodí Moravy jako ředitel závodu Dyje. Zde nastartoval a připravil mimo jiné studie Přítlucko-břeclavského poldru nebo rozpracoval možnosti zlepšení povodňových stavů v obci Vranov nad Dyjí. V letech 2009 až 2010 pracoval na Povodí Moravy ve funkci technicko-provozního ředitele.

Vstoupit do diskuze

Rozhovory

Přidat příspěvek

Jméno: E-mail: Předmět: Text:

Bezpečnostní kód: