Soutěže
6.10.2010 | Nela Parmová
REPORTÁŽ: Nekrásnější náměstí mají v Přerově a Kunštátu
Nejkrásnější náměstí na Moravě jsou v Kunštátu a v Přerově. Rozhodli o tom čtenáři serveru www.moravskehospodarstvi.cz, kteří hlasovali v soutěži o „Nejkrásnější náměstí a náves“.
V závěrečném klání mezi sebou soupeřilo město Nový Jičín, Přerov a Hlučín. Z obcí a měst do 5250 obyvatel se vybrala odborná porota Chýstovice, město Polnou a Kunštát.
Kandidáti, kteří nakonec titul nezískali, ale můžou být spokojení: boj o první příčku se vedl do posledních vteřin a výsledek nebyl až do konce vůbec jasný. Zájem o soutěž svědčí především o angažovanosti jak občanů, tak zastupitelů, kteří své město do soutěže přihlásili. Není jim lhostejné, jak město působí a jak se v něm žije.
Jaký je Přerov v roce 2010?
Přerov si dodnes nese pečeť šedivého, zaprášeného průmyslového města, kde lidé nehledají ani krásu ani historii. To už ale dávné neplatí. Přerov v posledních letech nabízí spoustu nového a zajímavého. Vedle městské památkové zóny vzniklo několik nových cyklostezek, naučné stezky, zimní stadión, tenisové kurty nebo například bazén. Kromě sportu se daří i kultuře. Přerov je vždy na podzim dějištěm Československého jazzového festivalu, milovníky historie jistě zaujme památník lovců mamutů a pro odpočinek je ideálním místem městský park Michalov.
Horní náměstí získalo novou tvář především díky zrekonstruovanému žerotínskému zámku.
O tom, že zastupitelům Přerova záleží na jejich městu, svědčí také účast a následné vítězství v krajském kole v soutěži Příprava a realizace Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2009 organizované Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Přesto ještě Žerotínovo náměstí čekají další úpravy a v budoucnu se počítá i s rekonstrukcí náměstí Svobody.
Tím to ale zdaleka nekončí. Plánů je mnoho. „Teď jsme dokončili více než desetiletou obnovu přerovského zámku. Horní náměstí si zaslouží předláždění, pokračovat by se mělo úpravou navazujícího prostoru mezi Horním náměstím a nábřežím řeky Bečvy“, vyjmenovává úřadující primátor Jiří Lajtoch.
Náměstí je především místem, kde se občané schází a kde by se měly odehrávat všechny důležité momenty veřejného života. Jinak tomu není ani v Přerově. I zde se každoročně konají nejrůznější kulturní programy, folklorní festivaly, historické jarmarky a hodové slavnosti. V loňském roce město zainvestovalo do nákupu vánočního osvětlení na skupinu obrovských líp na náměstí, které umocní vánoční náladu a přilákají lidi do ulic. Na letošní vánoce se tak obyvatelé mohou těšit na venkovní posezení se svařákem a jinými pochutinami, které k vánocům zkrátka patří.
Stále se měnící město
Vedení města si uvědomuje, že je třeba dalších změn. Především dopravní obslužnost je trvalým problémem a úkolem číslo jedna, který ale nelze vyřešit během několika málo let. Například vybudování terminálu kombinované dopravy bude trvat ještě několik let. Dlouhodobě se také hovoří o stavbě obchvatu a dálnice. Dalším projektem vyžadujícím mnoho peněz, času, spolupráci a velkou dávku nadšení je snaha o zavedení přerovského letiště pro civilní provoz. Jedná se o náročný projekt, do kterého je zapojen společně Olomoucký a Zlínský kraj. Kraje si od něj slibují výrazné zvýšení podnikatelské aktivity v regionu. Nezapomíná se ovšem ani na menší „přání“ jako je vybudování nové knihovny, oprava Městského domu, výstavba dalších cyklostezek, nová lávka u tenisu.
(box)
Přerov ve faktech
Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1131
Počet obyvatel je 47 679
Zaujímá plochu 58,48 km2
Horní město je od roku 1992 památkovou zónou
Od roku 1841 je důležitou dopravní tepnou
V roce 1997 se stal obětí rozsáhlých povodní
Kunštát: město řemesel a tradic
Kunštát má tak trochu štěstí. Leží v malebné krajině v blízkosti Moravského krasu, nad městem se tyčí zámek a náměstí lemují malebné domky s dlouhou historií. Přesto stálo mnoho úsilí, než se z Kunštátu vylouplo ono malebné městečko s tradičním jarmarkem na náměstí. Jak místní hrdě přiznávají, náměstí Krále Jiřího je důstojným centrem veškerého dění.
V posledních dvanácti letech se v Kunštátu podařilo opravit náměstí, kostel, vybudovat městský park Habrůvka a opravit řadu domů. Kunštátští vědí, že mají na co nalákat. Málokteré město o sobě může říct, že je Mekkou keramiků. Každoročně se na náměstí odehrává tradiční keramický jarmark, kde se sjíždějí keramici i nadšenci z celé republiky. Letos se jarmark dočkal osmnáctých narozenin a oslavit plnoletost přijelo více jak patnáct tisíc návštěvníků. Vedle tradičního jarmarku se na náměstí každoročně odehrává pouť, řemeslný trh s korunovací krále Jiřího, tradiční vánoční trhy, zabíjačka, silvestrovské veselí s ohňostrojem a další. Kromě festivalu dechové hudby se letos stal kunštátský zámek jedním z hostitelů hudebního festivalu Hradologie.
Plány a práce
„Spravovat město je neustálý proces. Je ještě spousta věcí, které bychom chtěli vybudovat“, přiznává starosta Pavel Göbfert. Ještě v letošním roce by mělo vzniknout nové stromořadí a před kostelem stane zbrusu nový vánoční strom. Velkým přáním do budoucna je vybudování parku s rybníkem, který by začínal u zámku a končil v blízkosti náměstí. Dalším cílem je spojení třech náměstí v jedno centrální, kde by vznikly autobusové zastávky, hotel a přehledná křižovatka. V uplynulém období se podařilo postavit atletický areál s tartanovou dráhou, ale další sportoviště by měla ještě přibýt. V plánu je modernizace koupaliště nebo stavba umělé ledové plochy.
Pod správu Kunštátu patří také přilehlé vesnice Rudka, Sychotín, Újezd, Hluboké a Touboř. Právě odtud vedou různé cyklostezky, které jednotlivé vesnice propojují a pokračují dál k atraktivním turistickým místům v okolí. Na kole nebo pěšky se tak z Kunštátu dostanete třeba k jeskynním Blanických rytířů. Mnoho peněz z rozpočtu a z dotací padne na budování chodníků vedoucích z okolních dědin, na zpravení kapliček a údržbu cest.
Kunštát se má každopádně čím chlubit. Je rodištěm několika slavných osobností jako byli básníci Františk Halas a Klement Bochořák nebo dramatik a spisovatel Ludvík Kundera. Okolí Kunštátu je protkáno vesnicemi s hlubokou hrnčířskou tradicí, která se v kraji drží dodnes. Kunštát je opravdu inspirativním místem a stojí za to jej navštívit.
Kunštát ve faktech
První písemná zmínka pochází z roku 1279
Počet obyvatel je 2 612
Zaujímá plochu 24,23 km2
Odtud pochází rodina krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
1599 se objevuje první písemná zmínka o produkci keramiky
V roce 2002 je kunštátský zámek vyhlášen národní kulturní památkou
Co o nich řekla porota…
Kunštát
Hlavní náměstí krále Jiřího je jedním ze tří kunštátských náměstí. Naše sympatie si získalo především díky citlivému dláždění za použití štípané kostky. Ve středu náměstí je socha Paní Marie Vítězné a krále Jiřího, které vedle kašny tvoří přirozenou a nenásilnou dominantu náměstí. Na náměstí nelze přehlédnout upravené domy, opatřené pamětními deskami připomínající úzké spojení některých významných osobností s Kunštátem. Město se také dokázalo šikovně vypořádat s rušnou komunikací protínající náměstí. Architekti zvolili vhodně a úměrně množství zeleně v podobě stromořadí podél silnice. Diskutabilní se jeví pouze keřové podrosty vedle kašny.
Přerov
Přerovské náměstí je důkazem, že citlivé decentní změny bez potřeby architektonicky exhibovat a „zapsat se do dějin“ městu zásadně prospějí. Jádro Horního náměstí tak tvoří zámek s nejstarší zástavbou města. V centru náměstí je pomník přerovského rodáka Jana Blahoslava s Biblí Kralickou z dílny známého sochaře Františka Bílka z roku 1923. Architekti při svých úpravách kladli důraz na stabilní sdílené hodnoty bez zásadních inovačních zásahů. Neuchylovali se k momentálním trendům a v zásadě se omezili jen na drobné úpravy, jež dokázaly zachovat génia loci. Komplex měšťanských domů s bohatou historií dotváří celkovou atmosféru městské památkové zóny.







