Stavebnictví
9.12.2010 | Hana Nečasová
Pasivní veřejné budovy zatím nestojí. Od oku 2020 to bude povinnost
Návratnost pasivních domů se přitom pohybuje kolem patnácti let.
Úřad, škola, ale i výstaviště či kostel. Zatímco pasivní veřejné budovy jsou ve světě běžné, v Česku by se dal jejich počet spočítat na prstech jedné ruky.
První veřejnou pasivní budovou v České republice a zatím jedinou stojící na Moravě je Centrum Veronica v Hostětíně. To slouží jako vzdělávací středisko a zájemce informuje o udržitelném regionálním rozvoji a ochraně přírody.
„Pracujeme metodou praktických příkladů, nechtěli jsme o tom tedy jen mluvit, ale chtěli jsme ukázat, že to jde,“ vysvětluje ředitelka hostětínského Centra Veronica Jana Tesaříková. Dům, který vznikl v roce 2006, ročně navštíví až šest tisíc lidí.
„Náklady na výstavbu byly 23 milionů korun. Pokud by dům nebyl pasivní, stál by jen o osm procent víc. Návratnost pasivních domů se přitom pohybuje kolem patnácti let. Pasivní domy mají velký potenciál,“ říká Tesařová.
Poptávka po veřejných pasivních budovách se tak v poslední době zvyšuje. V Ostravě se připravuje Dům služeb a školicí středisko energetických úspor Intoza, Nadace Partnerství chce zase v centru moravské metropole vybudovat hravou zahradu pro ekologické vzdělávání propojenou s poradenským centrem, které bude první českou administrativní budovou v pasivním standardu.
„Chceme prolomit nedůvěru ve funkčnost pasivních nízkoenergetických veřejných staveb a přesvědčit, že se nejedná o zbytečný luxus. Dům bude sloužit ke vzdělávacím účelům a neziskovým organizacím jako zázemí pro jejich práci,“ uvedl Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství.
Průkopníkem ve stavbě veřejných pasivních budov v Česku se staly také Modřice, kde se plánuje pasivní bytový dům pro seniory. Na radnici teď shromažďují doklady, aby mohli v zimě požádat o stavební povolení.
„Provozní náklady na vytápění a energie budou mnohem nižší, seniorům tak budeme moci dát nižší nájem,“ slibuje si od pasivního domu místostarostka Modřic Hana Chybíková. Stavět chce začít město v létě, dům by měl stát asi devadesát milionů korun.
„V zahraničí jsou veřejné stavby politickým rozhodnutím. Mají inspirovat zbytek populace a ukázat jim, že se s jejich penězi nemrhá. To u nás chybí,“ říká Juraj Hazucha z Centra pasivního domu.
To se však může rychle změnit. Evropská unie letos schválila směrnici o energetické náročnosti budov. Ta přináší přelomovou změnu ve stavebnictví – od roku 2020 se budou moci stavět jen budovy s „téměř nulovými emisemi“, tedy většinou domy pasivní.
„Lidé by měli zbystřit a začít si o těchto stavbách zjišťovat více informací, éra pasivních domů nás totiž nemine. V některých zemích jsou v tom mnohem dál, například v Německu nebo Rakousku je stavba veřejných budov, které jsou pasivní, prakticky povinná,“ upozorňuje Hazucha.
